Tiskové zprávy
2. ledna 2025
Přijetí eura jistě v některých ohledech může zlepšit situaci některých účastníků české ekonomiky. Zrovna s přibližováním se německému životnímu standardu podle dat nepomáhá. V Itálii adopce eura před čtvrtstoletím zastavila růst reálných příjmů, a ty od té doby dokonce mírně klesly. Slovensko – české ekonomice nejpodobnější ekonomika – se po přijetí eura českým platům přibližovat nezačalo. Naopak, dnes za námi zaostávají ještě více než před přijetím evropské měny. A ani nová možnost vyplácet české mzdy v euru nemá, jak zvýšit naši budoucí prosperitu.
Prezident republiky ve svém novoročním projevu vyslovil tezi, že „i kdybychom ještě za několik let neměli stejné platy jako v Německu, jistě by naši budoucí prosperitu podpořilo i to, kdyby byly stejně jako v Německu vypláceny v evropské měně.“
Jestli takový výrok dává ekonomický smysl, záleží na tom, co přesně prezident myslel tím “vyplácením“ platů (mezd) v (jednotné) evropské měně. Existují dvě reálné možnosti:
• Vyplácení mezd v euru
• Všeobecné nahrazení koruny eurem
Zvýšily by mzdy v euru podle některé interpretace „naši budoucí prosperitu“?
Všeobecné nahrazení koruny eurem
• Že by samotná adopce eura zvyšovala reálné mzdy (a přibližovala je německým) nebylo ekonomickým výzkumem doloženo.
• Naopak. Pro mnoho zemí znamenalo zafixování směnného kurzu (adopcí eura) konec růstu reálných mezd.
o Například Italům (viz graf) rostla životní úroveň dlouhodobě (a téměř nepřetržitě) od konce 2. sv. války. Ne sice tak rychle jako třeba v Německu, ale rostla.
o Italská ekonomika dokázala té německé konkurovat mimo jiné tím, že postupně snižovala hodnotu své měny vůči německé marce (lira znehodnocovala), což udržovalo italskou produkci konkurenceschopnou.
o Ale přesně v roce, kdy se lira navěky svázala s německou markou v pevném kurzu (skrze vznik eura), přestala životní úroveň Itálie růst. A dodnes se v zásadě nezvýšila, zatímco Německu dál roste.
• Lze ale namítnout, že Itálie a Německo jsou příliš rozlišné ekonomiky na to, abychom rozdíl dali "za vinu" euru.
• Proto ekonomové srovnávají takzvané "přirozené experimenty": dvě jinak stejné (či co nejpodobnější) ekonomiky, z nichž jedna euro přijme a druhá ne. Není v Evropě lepšího příkladu dvou podobnějších ekonomiky s dvěma odlišnými měnami než Česko a Slovensko.
Na grafu vidíme, že adopce eura v roce 2009 růstu slovenských průměrných mezd nijak nepomohla. Nezačaly se přibližovat nejen německým, ale ani těm českým. Naopak, zaostávání slovenských mezd za našimi se ještě zrychlilo. Těsně před zavedením eura na Slovensku byly české průměrné mzdy o 1800 eur ročně vyšší než slovenské. Dnes je rozdíl 4600 eur.
Vyplácení mezd v euru:
• Vyplácet mzdy v euru mohou firmy již nyní.
• Současná vláda umožnila českým firmám se rozhodnout, zda povedou účetnictví v euru nebo v koruně.
o Připomeňme, že v dobách vysoké inflace uvádějí firmy i v jiných unijních (i neunijních) státech své ceny v euru, i když není oficiálně zavedeno.
o Například v Rumunsku počátkem století stanovovali mobilní operátoři svůj měsíční paušál v euru - a tím se (podle inflace) měnilo množství rumunských leu, které musel zákazník zaplatit; reálná cena tak zůstávala.
• Mzdy jsou pro firmy náklad stejně jako nákup zboží v eurozóně. Pokud se rozhodnou účtovat v euru, mohou stanovit i mzdu v euru.
o Stejně jsme dnes všichni placeni na bankovní účet. Tam jsou dnes poplatky za případnou konverzi do koruny zcela minimální.
o Starý argument, kolik bychom museli těmi věčnými převody zaplatit směnárníkovi, odpadl.
o A ani kurzové riziko není zásadním faktorem. Jeden měsíc na převodu pracující prodělá, druhý zase vydělá. EUR/CZK nevykazuje nějaký setrvalý trend, který by permanentně znevýhodňoval jeden směr transakce. Nehledě na možnost se proti riziku pojistit.
Není ale jasné, proč a jak by vyplácení mezd v euru mělo „podpořit budoucí prosperitu“.
• Firmám, které z ČR obchodují hlavně z eurozónou, by vyplácení mezd v euru jistě život trochu zjednodušilo.
o Ale tak zásadně veliký ten efekt není, že by „podpořila budoucí prosperitu. o Ani těch firem není v ekonomice zásadně tolik. Drtivá většina firem většinově obchoduje v rámci ČR.
Ale pozor, historická perlička:
• Čistě teoreticky je jedno, zda pracovník dostává (dnes průměrnou) mzdu 46.000 Kč, nebo 1826 €.
o Když ji bude chtít utratit v Česku za korunové ceny, vymění si je za těch 46.000 Kč.
• Je ale pravda, že reálný svět je trochu komplikovanější.
o Když euro zaváděli na Slovensku, chodily si různé skupiny obyvatel stěžovat na úřady, jak prý mají vyžít, když místo 25 tisíc teď budou dostávat jen tisícovku... o Pokud by se karta obrátila a čeští zaměstnavatelé by začali „přidávat“ jen kvůli tomu, že by se měsíční mzdy počítaly na tisíce a nikoli desetitisíce, pak by krátkodobý efekt mohl nastat.
o Postupem času se ale i na Slovensku všichni naučili počítat v nových jednotkách, a jistě by se naučili i u nás.
Shrnutí
• Je jistě mnoho legitimních důvodů, proč chtít v Česku zavést euro.
• Ale zrychlení přibližování se německým mzdám mezi těmi důvody není.
• My se navíc německým nepřibližujeme ani teď.
o Na začátku století nás od nich dělilo 15 tisíc eur. Nyní je rozdíl téměř 20 tisíc eur. Německým mzdám se nyní vzdalujeme.
• A Slovensko se pak - navzdory euru - od německých mezd vzdaluje ještě rychleji, když se vzdaluje i od českých.
Dotazy k výpočtům či interpretaci lze směřovat na Petra Bartoně,
petr.barton@datarun.cz,
608 875 999
Datarun je již více než rok existující platforma, jejímž cílem je péče o lepší práci s daty v českém veřejném prostoru. Datarun také publikuje výsledky vlastních analytických studií na palčivá témata a produkuje řadu tematicky různých podcastů a newsletterů na datarun.cz.