Tiskové zprávy

71 korun za máslo není zvláštností 17. listopadu 2024. Po většinu 21. století jsme za máslo reálně platili kolem 70 korun. Dokonce 17. listopadu 1989 bylo máslo tak drahé, jako by dnes stálo 154 koruny. Tato tisková zpráva poskytne unikátní pohled na hospodářské dějiny České republiky od Sametu do dneška očima ekonomie másla.

Česko dává z nestátních (soukromých) peněz na péči o zdraví jen 1,3 % HDP. Méně dávají jen v Chorvatsku, a i to jen v posledních 3 letech. Dlouhodobě dává Česko nejméně. I to vede k tomu, že péče o zdraví je v Česku financována z 85,3 % ze zdrojů, o kterých se nerozhodují přímo lidé, ale jsou odkázáni na volební a politické tahanice politiků, kdo kolik na zdravotnictví přispěje. V tak citlivé oblasti jako zdraví je to veliké riziko, být odkázáni 4. nejvyšší měrou v EU na výsledek politického boje. Více (dobrovolných) peněz by znamenalo bezpečnější systém, který by nijak nezhoršil stávající péči pro ty, kteří dobrovolně přispívat nechtějí.

Z vládou schváleného navýšení schodku letošního rozpočtu „kvůli povodni“ lze povodni přisoudit jen 80 %, 40 % nebo 10 %. Podle predikce, jak by letos skončil rozpočet bez povodně. Schodek by podle všeho bylo třeba navýšit i bez povodně.

Odhady škod letošních povodní nelze srovnávat se škodami ve výši 63, respektive 73 mld. korun za povodně v letech 1997, respektive 2002. Relevantní srovnání tehdejších škod v dnešních korunách je 146 a 144 mld. (podle inflace) a 225, respektive 252 mld. (podle nemovitostních cen). Budou-li letošní odhady nižší než tato čísla, budou letošní škody reálně nižší než tehdy.

První část tiskové zprávy vysvětluje, proč je v současné debatě o rozpočtových schodcích potřeba začít používat reálné veličiny (nikoli “nominální”). Druhá část ukazuje, jak velké v reálném vyjádření schodky byly, jsou a mají v budoucnu být. Uvádí také základní srovnání (podle zodpovědných vlád). S ním by měli být politici obou táborů konfrontováni. 

Poté, co Datarun zveřejnil první kalibraci, kolik by mohlo stát zpomalení stavebnictví na polovinu, když se podle všeho zasekla propustnost stavebních řízení, sepsalo ministerstvo pro místní rozvoj svou obranu. V ní kritizuje výpočet i nepoužití dat. Přitom samo ministerstvo první data o míře nepropustnosti má, a nejen že je samo nepoužívá, ale nedá je k dispozici k analýze ani ekonomické obci.

Snížená průchodnost systému povolování staveb může stát českou ekonomiku až miliardu korun denně. Vyplývá to z výpočtů hlavního ekonoma Datarunu Petra Bartoně. Pokud by se průchodnost snížila na polovinu, každý den by česká ekonomika přicházela o hodnotu 770 milionů korun, a to jen ve stavebnictví. Spolu s navazujícími odvětvími může jít i o jednu miliardu denně. A i kdyby tento stav trval jen další 2 měsíce, dokázala by obrátit letošní předpokládaný 1% ekonomický růst české ekonomiky do -1% recese.