KRNDA & LŮZR

Směrem na Benešov mezi Uhříněvsí a Říčany leží Kolovraty, které vede Jonáš Zejfart, jeden z nejmladších starostů v Česku. Žijí zde asi čtyři tisíce lidí, což z Kolovrat dělá něco mezi vesnicí a městečkem. Když Jonáš Zejfart usedal do starostovského křesla, nebyl v úplně jednoduché pozici, a to nejen kvůli relativně nízkému věku. Nastupoval totiž po svých velmi úspěšných předchůdcích, kteří z Kolovrat udělali atraktivní rezidenční čtvrť. Kolovratům se dokonce v devadesátých letech občas přezdívalo „Turecko“, protože zde nebyla kanalizace, sítě a další dnes už běžné věci. I tak si dal Zejfart jako předsevzetí ještě o něco více vylepšit život místních, zejména s ohledem na veřejný prostor. Jaká bude nová kolovratská škola? A pomohlo výstavbě, že se exstarosta Kolovrat stal pražským radním pro školství?

Aš je město s nejkratším názvem, které bylo historicky známé průmyslem a svou prosperitou. Dnes? Často je pouze bráno za periferii Karlovarského kraje, který bojuje s celou řadou strukturálních problémů. Největší problém? Odchod mladých a s tím spojený nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Aš však není žádné místo zmaru a beznaděje. Naopak. Místní s tím hodlají něco udělat, a proto je město v poslední době nejvíce spojováno s Lex Aš. Co to je? A v čem dalším je Aš odlišná od zbytku republiky? Jaká je její historie? A kdo byl Gustav Geipel? To vše se dozvíte v rozhovoru s Vítězslavem Kokořem, starostou města Aš.

Připomínky, které k zákonům připravuje Svaz měst a obcí, jsou často dopředu zamítány. Vládní koalice se svými poslanci si snadno prosadí, co chce, bez ohledu na to, co si myslí lidé ze svazu. A to je podle bývalé starostky Jesenice a současné výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR – spolku, který má za cíl hájit zájmy obcí – Radky Vladykové nesmírně frustrující. Říká, že nic nelze paušalizovat a záleží vždy na konkrétním zákonu, s některými ministerstvy se však diskutovat dá, s některými ne. Vypadává z hlavy bývalým starostům, kteří se dostanou do vyšší politiky, že kdysi sami byli těmi, kteří zastupovali města a měli požadavky na centrální úřady? Jsou lidé ze Svazu měst a obcí lobbisté? A jak je možné, že Radka Vladyková do tehdejšího Československa přivezla Nutellu a Ferrero?

Devítitisícové město Chotěboř má rozpočet nějakých 340 milionů ročně, další peníze získá šikovný radniční tým na dotacích. Jen díky tomu si může město dovolit něco, co by jinde možná nazvali luxusem. Investovat do kultury! Proto se zdejší stará pošta v dohledné době změní v muzeum, a jak říká starosta Ondřej Kozub, bude to muzeum interaktivní, moderní a výjimečné, dokonce snad lepší než některá muzea v krajských městech. Chotěbořský starosta dobře ví, že rozpočet je pro města a obce základ, v jeho pochopení mu pomáhá, že pracoval v bankovnictví.

Striktně anonymně jsou z českých SIM karet sbírána data, která mohou pomoci Česku v rozvoji. Shromažďovány jsou potom informace na webu kamdojizdime.cz. Stojí za ním David Sláma, ředitel strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR. Každý, jednotlivec, ale zejména představitelé státní správy, díky tomu mohou získat relevantní podklady. Ty potom napoví, pro kolik lidí se města či obce mění a rozvíjejí a co nejvíce potřebují. David Sláma připouští, že ne všichni starostové jsou informacím přístupní, někteří podle něho mají vztah k využívání dat konzervativnější a rozhodují se na základě dojmologie. A to je problém.

Místo s obrovským potenciálem, kde by v následujících letech mohlo žít až osmdesát tisíc lidí místo dnešních pětadvacet tisíc. To jsou pražské Letňany. Má to však svá ale... Podle starosty Zdeňka Kučery je největším problémem téhle městské části doprava, a pokud se nedotáhnou důležité projekty, rozvoj tak rychlý nebude. Do politiky šel proto, aby mohl měnit, co mu jako občanovi vadí. Teď zkouší zabojovat o Senát, opět proto, aby mohl změnit to, na co jako starosta nemá kompetence. Jak to vypadá s vládní čtvrtí, kterou chtěl v Letňanech vystavět expremiér Andrej Babiš? A jakému sportu se letňanský starosta věnuje?

Mohlo by se zdát, že Špindlerův Mlýn, vnímaný jako český Aspen, má na rozhazování. Ročně sem přece přijedou statisíce turistů, na kterých město prostě musí vydělat! Jenže situace je trošku jiná. Pro představu: Ve správě tady mají například třiasedmdesát kilometrů komunikací, dvacítku mostů, obrovské sumy – podobné jako krajské město – vynaloží na likvidaci odpadů, koneckonců v létě se ve městě za den otočí i 12 tisíc lidí. Náklady na správu a údržbu města jsou tak opravdu vysoké. Trvale zde přitom žije pouhá tisícovka lidí. Starosta Martin Jandura vidí problém zejména ve výběru místního poplatku, který sice turisté zaplatí, ne každý hoteliér ho však městu odvede. Ročně na něm město „vydělá“ asi 17 milionů, což náklady nepokryje, uniká potom odhadem asi 50 milionů.

Dva roky vede František Jura coby primátor město Prostějov. První polovinu prvního volebního období se podle něho komunální politik seznamuje s chodem města, pak začne připravovat projekty a až v druhém volebním období se daří projekty realizovat. Proto považuje za výhodu, že byl znovu zvolen. Prostějov osobně vidí jako krásné město, ostatně sám se pravidelně ujímá role průvodce a ukazuje návštěvníkům místní radnici. Jak město poznamenal pád OP Prostějov – značky s evropským přesahem a velkého regionálního zaměstnavatele? A proč se František Jura rozhodl kandidovat do Senátu?

Titulem nejmladšího starosty se mohl svého času chlubit starosta Slezské Ostravy Richard Vereš. Do čela radnice usedl poprvé před šesti lety, to mu bylo třiadvacet let. Už v devatenácti se však podílel na rozhodování o městském obvodu coby zastupitel. Slezská Ostrava je podle něj velmi specifická, už jen proto, že byla velmi postižena těžbou, sídlí v ní Liberty Ostrava, potýká se s velkou ekologickou zátěží, ale i se sociálními problémy ve vyloučených lokalitách.

Starostce městské části Neštěmice v Ústí nad Labem Yvetě Tomkové není co závidět. Její městská část je jednou z těch, které v Česku mají největší problém s nepřizpůsobivými občany. Přesto to zvládá a má vždy dobrou náladu. Jak lze problém vyřešit? Nechtěla to někdy „zabalit“?

Jeseník je jedno z nejodlehlejších měst v Česku. Je sice v krásné krajině, ale má celou řadu problémů, které způsobuje mimo jiné nedostatečná infrastruktura a odliv obyvatel. Pro mnohé může být překvapením, že v jeho čele stojí žena, a navíc ze strany, kterou si většinou vybírají městští liberálové – TOP 09. Zdeňka Blišťanová začínala jako učitelka základní školy, stala se její ředitelkou a pak starostkou. Jak se jí to povedlo? Jak udržet obyvatele v Jeseníku? Jak se jí to povedlo? Jak udržet obyvatele v Jeseníku? A jak se ve městě pod horami projevuje spolupráce s Lázněmi Jeseník, známými svými Priessnitzovými léčebnými procedurami?

Málokdo měl v komunální politice tak těžkou roli jako bývalý mostecký primátor Jan Paparega. Nakonec uspěl a voliči jej dokonce poslali do Senátu jako jednoho z nejmladších senátorů. Teď se možná vrátí do krajské politiky, protože vede kandidátku Lepšího severu. Jaké to je krotit sociální problémy? Jak zvládá natrénovat na železného muže, který je jeho životním koníčkem? Jak porovnává celostátní a komunální politiku?

Na soutocích hned čtyř řek leží Ostrava. Historické materiály dokládají, že trvale osídleno bylo území, na němž se dnes moravskoslezská metropole rozkládá, už před pětadvaceti tisíci lety! Největším městským obvodem je potom Ostrava-Jih, v jehož čele už deset let stojí Martin Bednář (ANO 2011). Proč se rozhodl postoupit v politice dál a kandiduje do Senátu? Jakou formou uzavřel koaliční smlouvu? A z jakého důvodu zastává názor, že je čas zamyslet se, zda by mandát obecních zastupitelstev neměl být prodloužen minimálně na pět, klidně i šest let?

Ještě dva roky má Jiří Zajac (ODS) na to, aby v Praze 14, kterou vede, dotáhl rozjeté projekty, má však i resty, do kterých se zatím nepustil. Proč městská část bojuje o každé volné místo ve školách? A je spravedlivý negativní pohled na sídliště Černý most?

Dva roky vede Vojtěch Krejčí (PRO Lovosice) severočeské Lovosice. Na radnici přišel s trochou nadsázky přímo z nočního baru, který provozoval. Jak se město, jehož dominantou jsou průmyslové areály, potýká s odlivem kvalifikovaných lidí? A jaký nepopulární krok muselo udělat, aby vylepšilo svoji finanční kondici?

Žena mnoha sportů a profesí, která „provozovala“ jediný ledoborec ve vlastnictví České republiky. České Budějovice chystá na převzetí titulu Evropské hlavní město kultury 2028 a bojuje s neduhy, které jihočeskou metropoli trápí. Dagmar Škodová Parmová se stala první ženou v čele Českých Budějovic a byla také prvním hostem podcastu KRNDA & LŮZR.