Tiskové zprávy

Poté, co Datarun zveřejnil první kalibraci, kolik by mohlo stát zpomalení stavebnictví na polovinu, když se podle všeho zasekla propustnost stavebních řízení, sepsalo ministerstvo pro místní rozvoj svou obranu. V ní kritizuje výpočet i nepoužití dat. Přitom samo ministerstvo první data o míře nepropustnosti má, a nejen že je samo nepoužívá, ale nedá je k dispozici k analýze ani ekonomické obci.  

Odhad Datarunu je proto čistě v následujícím duchu: „Pokud by se neprůchodností snížil výkon stavebnictví o X, znamenalo by to propad produkce v celé ekonomice o Y. Prosíme ministerstvo, aby laskavě dodalo informaci o X.“ Datarun tedy netvrdí, že propad je na polovinu. Nemůže, nemá na to ministerská data, a proto sám Datarun apeluje na jejich poskytnutí. Po jednom měsíci problémů pak samozřejmě Datarun už vůbec nepředjímá, že by problém měl trvat celý rok, jak je mu podsouváno.

Kdyby Datarun tvrdil, co ministerstvo tvrdí, že tvrdí, byl by mezi prvními, kdo by se postavil za kritiku ministerstva. Naštěstí Datarun nic z toho netvrdí.

•⁠ Podle ministerstva „se autoři [ne]obtěžovali doložit, o jaká data a metodiku se opírají“ (§3). Ve skutečnosti však, na rozdíl od velké části Českem kolujících „studií“, Datarun popsal celý výpočet v plné nahotě, aby si do něj kdokoli mohl doplnit variantní předpoklady.

• Nicméně základní neshodou mezi výpočtem Datarunu a obranou ministerstva je, že ministerstvo porovnává stav pomalých řízení před digitalizací s ideálním stavem vypočteným na dobu, až bude digitalizace plně fungovat. O tom sporu není. Datarun se také těší na takovou dobu. Jen svým výpočtem upozorňuje, že podle všeho je nyní propustnost systému ještě nižší, než byla před. A pokud je, tak kolik by tím mohlo být ztraceno stavební výroby. Data o reálné propustnosti musí poskytnout ministerstvo – mnohé již ví (viz diskusi k §7 níže).

•⁠ Ministerstvo se brání (§4), že Dopadová studie k novému zákonu vyčíslila výhody zkrácení stavebního řízení o 1 rok na „pouhých“ 7,1 miliard ročně. (Na základě starých dat, od kterých k dnešku proběhla cca. 40% inflace. Alespoň tu mohlo ministerstvo připočítat, když chce přesné výpočty.)

• Výpočet RIA však počítá něco jiného než Datarun, proto s ním nelze srovnávat. RIA počítá (navíc, jak přiznává, „velmi konzervativně“ - např. str. 149) přínos pro účastníky řízení (který potom multiplikuje input-output tabulkami, jak bývá v podobných výpočtech zvykem). Nikde není zaručeno, že se tato pociťovaná hodnota projeví plně v HDP. Zahrnuje například i hodnotu toho, že bude budova o rok dříve užívána. 
• Datarun se oproti tomu dívá na hodnotu, kterou v HDP stavebnictví vytváří za jeden den, a ukazuje, o kolik bychom přišli v daný den, pokud by se stavební výkon snížil na polovinu. A sám poukazuje na to, že pokud půjde o krátkodobý problém, stavebnictví to může „dohnat“, výkon bude v budoucnu naopak vyšší. Tím pádem není Datarun s výpočtem RIA nijak v rozporu. Datarun se jen neshodne s ministerstvem v tom, nakolik bude obor schopen kompenzovat selhání ministerstva. Ministerstvo si je jisté, že ty způsobené problémy sektor „nějak vybere“. A dokonce snad magicky bez zvýšených nákladů.

•⁠ Podle ministerstva Datarun nedefinuje, s jakou propustností předchozích období počítá, když počítá dopad dnešní snížené propustnosti (§5). 

• To je pravda. Proč by to také dělal, když data o současné propustnosti ministerstvo nevydá? Pokud neznáme dnešní propustnost v konkrétních číslech, nemá cenu měřit v konkrétních číslech tu minulou. Pouze relativně – „pokud je propustnost poloviční, pak se i začne stavět polovina, a pokud to bude trvat dlouho, polovina se také dostaví“. To Datarun říká.

•⁠ V §6 se ministerstvo dopouští celkem základní chyby, když chybně (lineárně) používá výpočet z RIA.

• I kdyby byl takto převoditelný náklad dle RIA na výpočet Datarunu (není – viz diskusi k §4 výše), tak by to nebylo lze dělat takto lineárně, jak činí ministerstvo. To je jako kdyby ministerstvo tvrdilo, že když podle RIA zkrácení o 1 rok vygeneruje hodnotu 7,1 mld., tak by zkrácení o 450 let vygenerovalo hodnotu 450x7,1mld = 3,2 bilionu ročně.

•⁠ Podle ministerstva není pravda, „že na zpracování žádosti podle nového stavebního zákona je 30 dnů“ (§7).  Že prý je to nyní přechodně 60 dnů. Ve skutečnosti je to tak, že má 30 dnů, ale může si tuto dobu o dalších 30 dnů prodloužit. Ale to je úplně jedno.

• Klíčovým ukazatelem, o němž mohlo ministerstvo dávno zveřejnit data, je totiž dokonce 20 dnů. Pokud totiž během prvních 10 dní (20 dní přechodně po první půlrok) ministerstvo nevyzve podavatele k opravě či doplnění dokumentů, považuje se řízení za zahájené. Pokud ministerstvo neustále pouze hovoří o tom, že „v systému jsou tisíce podání“, proč jsme se po 20 dnech od spuštění nedozvěděli, kolik řízení je zahájeno? Už to by mnohé napovědělo. Analýza by se pak mohla zabývat přesnějšími čísly a nemusela zůstat na úrovni „pokud-pak“. 
• Stejně tak jsme se mohli po prvních 30 dnech dozvědět, u kolika řízení byla doba prodloužena o dalších 30 dní. I z toho by se dalo usuzovat, ministerstvo však i tuto informaci tají. Nezbývá než doufat, že alespoň interně ministerstvo tato data analyzuje; pak je ale s podivem, proč s výsledkem analýzy neseznámí veřejnost, nota bene když by jej mohlo použít jako legitimní obranu. 

⁠•⁠ Ministerstvo odsuzuje Datarun, že ignoruje „praktickou realitu stavebních projektů“ (§8) když upozorňuje na to, že dopad by mohl být ještě větší nyní v letních „stavebních“ měsících. Že prý se stejně nezačíná stavět hned po vydání povolení, „které trvá měsíce i roky“. To je od ministerstva trochu povýšenecký pohled na „praktickou realitu“. Ministerstvo (potažmo stát) nemá v osudu staveb zainvestovány vlastní peníze. Stavitel ano. Je tedy v jeho bytostném zájmu začít stavět hned, jakmile stát odstranil bariéru.

• Argumentem, že by se stejně nezačalo stavět hned po stavebním povolení, se však ministerstvo argumentačně střílí do vlastní nohy. Pokud existuje v praxi nějaký prostoj po snížených srpnových/zářijových povoleních, hrozí, že některé stavby už nepůjdou vůbec před zimní technologickou přestávkou vůbec zahájit, i když při nesnížené propustnosti řízení by se to stihlo. Ztráta produkce tak ve skutečnosti může být ještě větší.
• Je třeba ale zopakovat, že i v původním výpočtu Datarunu byla tato sezónnost jen okrajovou úvahou nad rámec vlastního odhadu.

⁠•⁠ Nejtěžší kalibr je však osočení ministerstva, že Datarun „ignoruje ekonomii“ (§9). 

• Projektanti a architekti prý nepřestanou rýsovat nové projekty. 
• A uzná ministerstvo, že tohle je přesně to, co se v praxi děje? Právě v té praxi, kterou podle ministerstva Datarun prý ignoruje? Proč by profesionál projektoval něco jenom tak z plezíru?
• Dělníci ve skutečnosti prý půjdou mimo stavebnictví vytvářet jiné hodnoty. Snad například prací ve skladech (které jsou ale také povolovány sníženým tempem)?
• A uzná ministerstvo, že zpět takové dělníky na českém pracovním trhu nalákají stavebníci jen za zvýšenou mzdu, a stavby se tak znovu prodraží?
• Firmy prý o to rychleji budou nyní dokončovat projekty, které nestíhají. 
• A uzná ministerstvo, že po jejich „rychlejším dokončení“ zase (o to více) budou chybět projekty, pokud je průchodnost stavebního řízení snížena? Toto „přizpůsobení“ jen přesunuje projekty v čase. Přiškrcené řízení snižuje jejich celkový počet téměř „permanentně“, neboť se pozdější nakupení projektů nebude dát stíhat. To je jako kdyby ministerstvo argumentovalo, že závodník na Tour de France si klidně může dát po cestě etapy hodinovou přestávku, že to potom dožene… 
• Ve stavebnictví prý poklesnou ceny, tak se bude víc stavět bez povolení. 
• A uzná ministerstvo, že mocnost „stavebnictví bez povolení“ není objemově srovnatelná s mocností staveb, které povolení potřebují? Kdyby přiškrcení stavebního řízení bylo cestou ke zlevnění staveb, pojďme je přiškrtit ještě více. Každé 4 roky bychom vylosovali jednu stavbu, kterou bychom slavnostně povolili. Ve skutečnosti je významným nákladem ve stavebnictví cena kapitálu, tedy cena času, a čas se přiškrcením zdražuje, ne zlevňuje. 
• Datarun samozřejmě chápe, že k nějakému využití uvolněných zdrojů ze stavebnictví ve zbytku ekonomiky dojít může. Na každé takové využití však je zde multiplikační argument zmíněný v původním výpočtu Datarunu. Ten započítával jen možné snížení výkonu ve stavebnictví, a nezapočítával sníženou poptávku indukovanou sníženým stavebnictvím do dalších sektorů.

⁠• Ministerstvo se brání, že problém způsobil „balík žádostí podaných před náběhem“ (§9). 

• Že vznikl balík žádostí „po staru“ není způsobeno „špatným“ nebo „nečekaným“ chováním žadatelů. Naopak, je důkazem problémů, které provází zavádění digitalizace již dávno. Lidé viděli problémy digitalizace a proto si raději podali žádost před ní.
• Kdyby totiž reálná digitalizace (nikoli její ideální podoba) přinesla zkrácení řízení, jak ministerstvo neustále tvrdí, tak by přeci lidé počkali na 1.7. aby si žádost podali, a nevznikl by předtím balík, nýbrž naopak propast chybějících žádostí.
• V tomto se ministerstvo tedy brání tím, že podává důkaz o tom, že digitalizace má reálné problémy. Datarun ale souhlasí s ministerstvem, že je „iluzorní hodnotit či vyčíslovat digitalizaci stavebního řízení měsíc po startu“ (§9). Ve svém výpočtu přesně na toto Datarun upozorňuje hned v úvodním odstavci a pak ve 3. odstavci napřímo říká, že dokud ministerstvo nedodá čísla, musí to počítat takto, než „naběhne dostatek čísel pro smysluplnou analýzu (počet vyřízení žádostí z prvního dne je samozřejmě neprůkazný)“. Škoda, že tuto část ministerstvo nečetlo.

Na závěr své obrany se ministerstvo Datarunu ptá, zda bude „psát zprávy o přínosech v řádu stovek milionů denně, které urychlení přineslo?“ (§10). Odpověď zní, že samozřejmě. Na nic jiného Datarun, a celá republika s ním, nečeká. Aby konečně digitalizace přispěla ke zrychlení stavebních řízení (byť k tomu budou potřeba ještě i další kroky na jednotlivých úsecích schvalování). K tomu ale musí digitalizovaný systém být víc než jen glorifikovaným úložištěm PDF dokumentů. 

A musí fungovat i ve skutečnosti, nejen nalinkován na papíře a oceněn dopadovou studií hypoteticky fungujícího systému. Že je ekonomická analýza o skutečném, nikoli teoretickém fungování světa, ví ministerstvo velice dobře. Zatím nefunguje, ministerstvo data o propustnosti nepodává, a tak se musí dělat odhady, kolik by to bylo, kdyby to bylo tolik. 

(A prosíme o ta data.)

Původní analýzu najdete na webu Datarunu v záložce Tiskové zprávy.

Stavební řízení: když se účelové předpoklady vydávají za data

V Praze, dne 22.08.2024     

Petr Bartoň, hlavní analytik Datarun