Jednorožci v Česku- 20 rad pro vládu jak pomoct startupům

Jednorožci v Česku- 20 rad pro vládu jak pomoct startupům

Jak se v Česku žije startupům a proč máme tak málo jednorožců? Co chybí víc, abychom byli skutečným startupovým tygrem? Stabilní právní prostředí, pružný a zároveň neviditelný stát, méně byrokracie, rychlé zakládání firem? Nebo lepší podmínky pro zaměstnanecké akcie? Datarun přichází s další studií, tentokrát mapujeme startupové prostředí v Česku. Máme dvacet zlepšováků a dáváme vládě rok, maximálně dva.
Studie v PDF

Datarun 2024

Autoři studie: Pavel Bednář a Petr Bartoň

Zadavatel studie: ČESKO.plus - modernizační iniciativa, která si nechala od společnosti DATARUN zpracovat nezávislou studii, která popíše stav startupového prostředí a navrhne kroky k jeho zlepšení.

START

OBSAH

ÚVOD 7-9 STR

Startupové česko 2024 11–13 STR

Proč je třeba... 15 STR

Jak vypadá startupové prostředí? 17–23 STR

Jak vypadá státní podpora startupů 23–29 STR

Co startupy opravdu potřebují? 31–33 STR

Stát je brzdou startupů už 8 let 37–41 STR

Inspirace v zahraničí 43–49 STR

Doporučení 51–57 STR

UP

Startupy se podle nejnovějších odhadů podílí na výsledcích české ekonomiky pěti procenty. Co si však pod startupem představit? Přestože slovo startup skloňuje nejen stát ve svých strategiích, ale i řada studií, je stále poněkud obtížné identifikovat, co startup je a jak ho jasněji definovat a vymezit.

Může to být začínající, ale i již několik let působící firma, prakticky z jakéhokoliv odvětví, která vyvíjí produkt nebo službu, které jsou jedinečné, nebo se pokouší řešit určitou problematiku inovativním způsobem. Zároveň má taková firma potenciál na dosahování rychlého růstu, ať už jde o výši příjmů nebo počet zákazníků.

U startupů je časté, že v něm působí sami zakladatelé a pro další růst shání finance od investorů, což ale také nemusí být pravidlem vždy. Často je startup spojován se scénou hi-tech či software, kdy své řešení vyvíjí či přináší za pomoci inovativní či vyspělé technologie, opět to však není pravidlem. Startupy dnes působí v řadě oborů, třeba i ve stavebnictví nebo v průmyslu. Někdy se tak dokonce označují sami začínající poskytovatelé v zásadě běžných služeb, to je ale poněkud zavádějící.

Co je typické pro startup:

Je to nová společnost, vyznačující se rychlým růstem, inovacemi– ať už je to nápad nebo postup, využitím moderních technologií, velkým potenciálem zasáhnout a ovlivnit trh či sektor. Tento potenciál je ovšem spojený s rizikem investice.

Startupy jsou převážně firmy, které jsou v rané fázi a hledají své místo na trhu a snaží se validovat svůj nápad a řešit svůj byznys model. Jde zároveň o firmy, které na trh vstupují s novým řešením, které je může posouvat rychle vpřed, a mají globální ambice. Většinou jsou díky svému technologickému řešení schopné měnit i celé odvětví či oblast. Klíčové pro definování startupu je také rychlý meziroční růst obratu či počtu zákazníků nebo uživatelů.

Pro startup je v rané fázi časté, že v něm pracuje většinou menší počet lidí a organizace, co se růstu a změn týče, je poněkud dynamická. Časté také je, že takové firmy se při startu svého podnikání snaží mít co nejnižší náklady a v co nejkratší možné době dosáhnout návratnosti investic. Cílem startupu je mít či najít řešení, rychle vyrůst, najít si stabilní místo na trhu a stát se prosperující firmou. S tímto procesem a s ohledem na rychlý růst však existuje i velké podnikatelské riziko. To souvisí i s rizikem pro kapitál, který do startupu míří. Zdaleka ne všechny startupy jsou proto úspěšné.

Česká republika představuje zajímavý potenciál, protože podle dat portálu StartupJobs z roku 2022 právě zde až 40 % startupových firem vydrží i po deseti letech fungování. Alespoň tomu tak bylo u firem, které portál sledoval v letech 2012 až 2020. Pokud to srovnáme se světovými statistikami, tak dlouhodobě uspěje většinou pouze jeden z deseti startupů.

40 procent startupů v Česku přežije a podniká více než 10 let

Zda mají potenciál, se u začínajících firem často ukazuje už během roku a půl až dvou let existence. Pokud startupové firmy překonají pátý rok, často to znamená, že jsou schopny dalšího fungování. V českém prostředí z více než 4100 startupů, které portál StartupJobs sledoval, skončilo do pěti let přibližně 45 % firem, pátý rok překonalo více než 55 % a deseti let existence dosáhlo 42,2 % firem.

Důležitost startupů pro přínos ekonomice si uvědomují mnohé státy, které tomu přizpůsobily své politiky. Jejich cílem je podpora růstu startupového prostředí. Ideálně, aby z něho vyrostly unicorny.

To jsou v odvětví rizikového kapitálu startupy, jejichž tržní hodnota přesáhla miliardu dolarů. Takový jednorožec většinou způsobí svým řešením zemětřesení, podstatnou změnu v sektoru, do kterého přichází. Často mění dosavadní způsob věcí a je v tom inovativní, mnohdy první. Většinou je to technologie, která ho posouvá vpřed. Není to pravidlem, ale většina jednorožců se jako na cílovou skupinu zaměřuje na spotřebitele. Převážná většina z nich dnes globálně tvoří software, a jednotky procent pak produkuje hardware (7%) nebo podniká v oblasti produktů a služeb (6%).

V České republice máme dnes tři takové unicorny. Z online marketu Rohlik.cz se stal první čistokrevný startupový jednorožec v roce 2021, když získal investici 2,5 miliardy korun. Druhý ho dohnal jen o rok později, a to Productboard. Ten získal od investorů zahrnujících velké americké fondy nový kapitál v hodnotě 125 milionů dolarů, v přepočtu tedy 2,7 miliardy korun. Po této investici byla firma ohodnocena na 1,725 miliardy dolarů, v té době 37 miliard korun. Systém, který firma vyvinula a usnadňuje práci produktovým manažerům, prorazil a stal se relevantním nástrojem pro velké firmy a nadnárodní korporace, navíc jej využívá přes 2500 startupů. V březnu 2024 se po jejich bok zařadila firma Mews, když její ocenění přesáhlo 1,2 miliardy dolarů, tedy 28 miliard korun. Ta se specializuje na software pro ubytovací služby a restaurace. Zajistit status oficiálně třetího českého jednorožce pomohla firmě investice ve výši 110 milionů dolarů, což bylo 2,6 miliardy korun.

Toto jsou tři čeští jednorožci. Může tady ale být mnoho dalších startupových firem s obrovským potenciálem. Průzkum Deloitte v roce 2022 ukázal, že hlavní motivací pro založení vlastní firmy bylo u většiny českých startupů originální nápad či řešení problému (66% startupů) a jako exkluzivní nápad, který byl první na světě, označilo předmět svého podnikání dokonce 30% startupistů.

66% českých startupů má originální nápad či řešení problému 30% startupistů má exkluzivní nápad jako první na světě

Mnohé státy dnes růst startupů podporují, protože když z nich vyrostou jednorožci, je to přínos pro celou ekonomiku. V Evropě bychom dnes největší koncentraci unicornů nalezli v Londýně (39), Berlíně (24) a Paříži (22). Ať již je to Spojené království, Německo nebo menší země jako Estonsko, které mají národní strategie a podporu startupů spojují se svou úspěšnou budoucností.

Tomu, jaké je dnes startupové prostředí v ČR, jak ekosystém začínajících firem funguje, jaké jsou národní strategie a co je pro české startupy brzdami rozvoje, co od státu očekávají a co by jim pomohlo v další expanzi, tomu se věnujeme v této studii. Identifikujeme, jaké jsou hlavní překážky a výzvy, s čím se startupy perou, a co by mělo být stěžejní pro tvorbu politik a iniciativ. Přinášíme také mezinárodní srovnání a inspirace ze zahraničí, jak funguje podpora startupů u vybraných států. Na základě toho jsme vypracovali 20 doporučení, která vychází z analýzy a požadavků startupového prostředí, na to, co by stát mohl pro jejich podporu udělat.

Startupové česko 2024

Shrnutí

Jaké je dnes startupové prostředí v České republice a co potřebujeme, abychom se stali opravdu startupovým Českem a podpořili růst naší ekonomiky? Na to jsme se zaměřili v této studii. U startupových firem a investorů jsme zjišťovali, co je v současné době zatěžuje a je brzdou v jejich rychlém růstu. Zjišťovali jsme také, co od státu potřebují nebo kde vidí výhody ČR jako země, která, kdyby stát opravdu chtěl, může být novým evropským startupovým unicornem. Podívali jsme se také na to, jakou strategii má dnes stát a čím se může inspirovat v zahraničí. A nakonec jsme sestavili 20 doporučení, které stát může chápat jako příležitosti, aby prostředí pomohl nastartovat.

Startupy v rozvinutých ekonomikách představují významnou hybnou sílu inovací a zároveň příležitost k rozvoji ekonomiky. K tomu, aby se rozvíjely a dosahovaly rychlého růstu, potřebují vhodné prostředí a podmínky. Na podporu startupových firem vsadily některé země, jako například Estonsko nebo v poslední době Německo, které za tím účelem vytvořily efektivní strategie a na jejich základě pak realizují politické kroky a konkrétní opatření v rámci činností státu. Česká republika si však v rámci mezinárodního srovnání nevede nijak lichotivě. Například ze zkoumání úrovně procesu rychlého založení startupu a jeho hladkého vstupu na trh je na tom nejhůře z 21 zemí Evropské unie, které analyzovala Europe Startup Nations Alliance v rámci svého Startup Nations Standards Report 2023.

Pokud chceme být zemí, kde budou vznikat i unicorny, které mohou skutečně významným způsobem přispět k růstu celé ekonomiky, posouvat vpřed zemi, regiony a celá odvětví, pak k tomu potřebujeme vytvořit mnohem příznivější, pružné a dynamické prostředí. Nic jiného nám nebrání, protože české startupy mají odhodlání, nápady, ambice růst a 96% námi dotazovaných startupů dokonce vidí výhody pro založení a rozvoj firmy v České republice. Rozhodně to ale není díky službám státu, které poskytuje začínajícím firmám.

Z našich zjištění vyplývá, že české startupy od státu především potřebují:

• Méně byrokracie

• Flexibilní pracovní úvazky

• Daňové výhody

• Digitální služby vč. jednoduchého založení firmy online

• Lepší podmínky pro zaměstnanecké akcie

Aby české startupové firmy rychleji přinášely inovace, chytrá řešení a světově unikátní nápady, nesměly by se potýkat s řadou překážek, které jim klade do cesty stát. Mezi hlavní překážky dotazované startupy na základě svých zkušeností řadí:

• Přebujelou a zbytečnou administrativu (40%)

• Zákoník práce, který neumožňuje flexibilnější možnosti zaměstnávání (40%)

• Legislativu, která je buď zastaralá a nereflektuje rychle změny, nebo mají problém s jejími změnami (35%)

• Nedostatečně nastavený systém zaměstnaneckých akcií (35%)

• Daňovou legislativu (30%)

České startupy většinou nepotřebují přijímat žádné dotace.

Když už je využívají, tak proto, že se nabízí. Většina zakladatelů startupů se však při rozjedu firmy spoléhá především na vlastní finanční zdroje a základní kapitál. A případnou pomoc investora potřebují většinou při expanzi do zahraničí. Právě proto, aby se do takové fáze dopracovali, potřebují, aby stát zjednodušil prostředí pro podnikání. Stát by měl také podle našich respondentů motivovat vznik středně velkých firem, které by byly primárními zákazníky startupů. Pomáhat by jim měl více na zahraničních trzích, kde potřebují otvírat dveře; aby skutečně vyrostly, na to jim trh v České republice nestačí. Stát by také mohl poskytnout startupům různé daňové úlevy v prvních letech podnikání.

Mezi konkrétní problémy, s nimiž startupy potřebují pomoc státu, aby rychleji rozvíjely své podnikání, patří získávání investic prostřednictvím přílivu zahraničního kapitálu a motivace investorů investovat v České republice. Dále od státu očekávají zajištění stabilního prostředí pro podnikání. Využily by také daňových optimalizací, ale pomohlo by jim i zjednodušení daňového systému. Stejně tak by rádi veškerou administrativu, kterou se státem řeší, vyřizovali online, a to včetně založení firmy. Rychlejšímu rozvoji podnikání by podle startupů pomohlo i lepší vzdělávání v podnikatelských dovednostech a vůbec povědomí o tom, co podnikání obnáší, nebo umožnění flexibilnějších možností při zaměstnávání pracovníků.

Stát však zatím svým přístupem rozvoj začínajících firem spíše brzdí. Dlouhodobou nespokojenost startupů s jeho službami lze totiž vysledovat již minimálně osm let. Po celou tuto dobu v různých studiích a průzkumech upozorňují na byrokracii, zdlouhavou a nepružnou komunikaci státního aparátu či složitou legislativu, která dostatečně rychle nereflektuje dynamické podnikatelské prostředí. Není jim nakloněna ani nedostatečná digitalizace služeb státu či nepružné možnosti v oblasti zaměstnávání. Jestliže se startupy dlouhodobě obávají toho, že nemají a nebudou mít dostatek schopných zaměstnanců, opět by jim mohl pomoci stát. Stačilo by, aby umožnil efektivnější systém zaměstnaneckých akcií, na což upozorňují i odborníci, nebo se inspiroval v zahraničí.

Zdá se, že v České republice máme předpoklady, abychom dokázali ekonomiku díky startupům posouvat. Jen během čtyř let (2018–2022) se počet startupů, které největší měrou působí v oboru IT a technologií, ale pokrývají mnohé jiné obory, zvýšil podle Smart Market Report 2024 o třetinu. Česká republika zároveň patří v rámci střední Evropy k poměrně lukrativním oblastem, pokud jde o investování do nových společností. Například podle analýzy Venture in Eastern Europe Report jsme se v roce 2023 umístili jako čtvrtí mezi šesti zeměmi s největším objemem investic ve střední a východní Evropě. A to navzdory stagnující ekonomice, která zápasí se snahou vrátit se na úroveň před pandemií Covid 19. Na druhé straně Česku v množství investovaného kapitálu připadla v loňském roce z třicítky sledovaných zemí v rámci analýzy společnosti Atomico až 23. pozice. Do startupů šel ve srovnání s mnohem menší Litvou pouze čtvrtinový objem peněz. Předběhlo nás například Rumunsko.

Je tedy vidět, že pokud chceme konkurovat dalším zemím, které si potřeby startupů již plně uvědomily, je potřeba, aby v tom stát začal podnikat patřičné kroky, a to efektivně, rychle a se skutečným pozitivním dopadem. Nejde o okrajovou záležitost, startupové prostředí má podle aktuálních odhadů Smart Market Report 2024 podíl na české ekonomice okolo 5 % a generuje zaměstnání pro 4 % z celkového počtu všechzaměstnanců.

Jak z naší analýzy vyplývá, stát by neměl hrnout na startupy a začínající firmy další administrativní povinnosti, ale naopak podmínky pro podnikání zjednodušovat. Firmy potřebují jistotu stabilního prostředí nakloněného podnikání, což je důležité nejen pro jejich vznik a přežití, ale i pro příliv investic nebo vstup velkých firem, které se stanou zákazníky startupů.

Na základě shromážděných údajů v závěru této studie uvádíme 20 doporučení, co by stát mohl pro podporu startupů udělat, a to nejen na základě jejich požadavků, ale i na základě příkladů ze zahraničí. Stát by neměl klást podnikání další překážky, ale zjednodušovat pro něj podmínky, poskytovat kvalitní služby a vytvářet pro startupy příležitosti. Má řadu nástrojů, jak to může udělat, potřebuje pro to však strategii, politický leadership a skutečnou realizaci startupům prospěšných kroků. K tomu, aby udělal mnohé z nich, přitom stačí málo

Stát může odstranit přebytečnou byrokracii, zjednodušit administrativu a digitalizovat své agendy, zlepšit podmínky pro zaměstnanecké akcie, či více pomáhat startupům otevíráním dveří na zahraničních trzích. Stát by však do startupů neměl investovat ani vymýšlet nejrůznější dotace. Neměl by také za startupovou politikou schovávat politiku sociální či ekologickou. Může je však zapojit do inovací v rámci státu, třeba právě do urychlení digitalizace.

PROČ NESTAČÍ JEN ROZVÍJET STARTUPY, PROČ JE TŘEBA ZAMĚŘIT SE NA UNICORNY?

Jeden zjevný důvod je reputační efekt. Trh, který vytváří velké množství úspěšných startupů (jako již dnes ten český), je důležitým signálem pro celý světový trh, který láká další investory. A větší množství investorů je zase atraktivnější pro nové zakladatele startupů. A právě na trzích s velkou nejistotou a rizikem je nejlepší cestou ke zvýšení množství úspěšných projektů ta, že se zvýší počet těch, kteří se pokouší.

(Obecně to na trzích neplatí, nově příchozí mohou být vždy méně kvalitní než ti stávající, a pokud o konečném úspěchu rozhoduje čistě kvalita lidského kapitálu a nikoli náhodný vývoj trhů, technologií a příležitostí jako u startupů, tak mimo startupy větší množství projektů nemusí znamenat více úspěšných projektů.)

Tedy představme si, že

• mezi startupy je úspěšný každý desátý projekt. 100 z 1000.

• každý desátý úspěšný projekt je skutečně úspěšný na národní úrovni. 10 projektů.

• každý desátý skutečně úspěšný projekt na národní úrovni bude úspěšný i na evropské úrovni. 1 projekt.

• každý desátý úspěšný projekt na evropské úrovni bude úspěšný i na globální úrovni a stane se unicornem. 0,1 % projektu.

Když ale reputační efekt na nižších úrovních vyvolá multiplikační efekt přílivu kapitálu a zvýšení počtu participujících projektů, je šance dosáhnout na kritickou masu, která bude (svelkou pravděpodobností) schopna vygenerovat unicorna.

Jakmile vygeneruje český trh prvního unicorna, zvýší se jeho reputace z „trhu schopného generovat evropsky úspěšné projekty“ na „trh schopný rodit unicorny“. A to znovu zvýší příliv kapitálu do země.

Pak je tu ještě ale i druhý efekt, efekt umístění. Pokud český trh generuje úspěšné projekty i většího formátu, ale pořád pod-unicornové úrovně, konečný exit nakonec vždy spěje k přelivu (a odlivu) kapacit do zahraničí. Sen „být nakonec koupen Googlem“ v důsledku znamená vývěvu kapacit ultimátně mimo českou ekonomiku.

S rostoucí velikostí projektu se ale pravděpodobnost „odchodu“ z Česka snižuje. Větší týmy je vždy těžší úspěšně integrovat do zahraničních struktur. A přesun zároveň nemusí být tolik potřeba, když projekt už vykonává více činností aje tak více samostatně fungující jednotkou. Integraci myšlenkových toků s případným zahraničním vlastníkem zařídí informační technologie, a přístupu k zahraničním finančním tokům už také nebrání tolik bariér.

Větší úspěšné projekty pak svým delším setrváním multiplikují vytváření přidané hodnoty v Česku i v jiných oborech. Jednoduše řečeno, všichni toho více a déle utratí v české ekonomice.

V konečné fázi už by pak český unicorn vůbec nemusel „odcházet“, svět by přišel do značné míry za ním, pokud by samozřejmě nenarazil na nějaké limitní bariéry české ekonomiky akomodovat tako vou velkou firmu.

A samozřejmě nakolik by to bylo pro unicorna daňově výhodné setrvat. Ale právě skrze nesrovnatelně větší efekt do zbytku ekonomiky by se Česku vyplatil, i kdyby neměl platit žádné daně – protože by zlaté vejce rodilo další potenciální jednorožce.

JAK VYPADÁ STARTUPOVÉ PROSTŘEDÍ?

Abychom mohli hovořit o trhu, nikoliv pouze o změti transakcí, musí existovat institucionalizovaný ekosystém. Trh českých startupů letos slaví 14. narozeniny. Po roce 2010 totiž začaly vznikat podpůrné projekty jako Impact HUB, JIC StartCube, StartupYard a další. Spostupem času trh rostl, a zejména v posledních letech se zvyšoval objem prodávaných projektů s tím, jak dorůstaly do plnoletosti.

V OBDOBÍ 2018- 2022 SE POČET STARTUPŮ V ČR ROZROSTL O TŘETINU. Smart market report 2024.

České startupové prostředí má několik specifik. Jedním z nich je to, že startupy představují ve větší míře mikropodniky, nikoliv malé a střední firmy, jak bývá běžné. Většinou tak jde o společnosti, které mají do 20 zaměstnanců a jejich roční obrat se pohybuje kolem 50 milionů korun. Takovéto firmy tvoří podle Smart Market Report 2024 až tři čtvrtiny všech startupů v zemi.

graf (viz PDF příloha)

Je ale potřeba tento údaj následně zasadit do kontextu délky fungování jednotlivých společností. Většina z těchto firem je na počátku svého působení a s postupným růstem se zvyšuje i počet zaměstnanců.

Na úspěch startupu má vliv řada faktorů, přičemž jedním z nich je i osobnost zakladatele. V ČR, podobně jako jinde ve světě, je typickým zakladatelem muž kolem 30 let, který je bezdětný. Ženy zakladatelky, které uspěly a získaly finanční investici do svého startupu, jsou ve výrazné menšině. Tvoří jen 8 %. Přestože jsou startupy celosvětově mužskou doménou, české číslo je extrémně nízké. Ve světě se ženy jako zakladatelky objevují u 15 procent, případně podle některých studií až u 20 procent startupů. Ave Spojených státech to má být dokonce 28 procent.

Než se však podaří začínající firmě získat investici, musí zvládnout fungovat průměrně 4,5 roku a většinou je zakladateli či zakladatelům 37 let. Co se týče počtu zakladatelů, tradičně vznikají startupy, kde je otcem myšlenky jen jeden člověk. Takovýchto firem je i v ČR největší podíl, ale výrazně stouplo procento těch, kde jsou zakladatelé dva, jak ukazuje například CzechCrunch. Větší počet zakladatelů je už spíše výjimečný, jeden či dva zakladatelé jsou u více než dvou třetin společností.

KOLIK ZAKLADATELŮ JE POTŘEBA NA JEDEN STARTUP

Studie startupového prostředí, kterou v roce 2021 provedla společnost Deloitte, poukázala na trend, že začínající startupoví podnikatelé v ČR se spoléhají především na vlastní zdroje a svůj základní kapitál. Na rozjezd podnikání totiž 68% startupů využilo vlastní finance, které měli buď vlastní nebo je získávali od rodiny, příbuzných a známých. Půjčku v bance na rozjezd podnikání si vzalo jen 5% startupistů. Na pomoc investora zároveň spoléhalo 48% startupů. Pro možnou expanzi firmy do zahraničí ale téměř tři čtvrtiny startupů již vstup investora do firmy potřebovalo. A to je představuje šanci jak pro soukromý, tak pro veřejný kapitál.

Dalšími důležitými faktory pro zdárné fungování společnosti je kromě již zmiňovaného produktu či služby také fungující tým, kvalitní marketing, a především vysoká míra houževnatosti a drive. S tím je spojená i schopnost přizpůsobení se měnícímu se trhu nebo nečekaným událostem. V posledních letech, kdy vlivem pandemie covid-19 došlo k propadu ekonomiky a řada odvětví se musela vypořádat s nejrůznějšímu omezeními, byla právě tato schopnost alfou a omegou k přežití, a to nejen u startupů. Jedním z příkladů, kdy se podařilo společnosti díky rychlému přizpůsobení novým podmínkám na trhu vytrvat, je firma Liftago, která stále patří mezi úspěšné startupy. Během pandemie došlo k poklesu přepravy osob až o 70 % a společnost se dostala do existenční pasti. Firmu to ale pouze přimělo posílit aktivity v oblasti logistiky a doručování zboží, přičemž aktuálně investuje do technologií, otevírá svoji přepravní síť třetím stranám a logistiku přesouvá do cloudu.

CO STARTUPY DĚLAJÍ?

V porovnání se srovnatelnými zeměmi se české startupy více koncentrují na softwarová než technologická řešení jako například nové pokročilé materiály či výrobní metody. To je ale měřeno počtem startupů. I mezi technologicky zaměřenými startupy je mnoho vysoce úspěšných, jako například Jablotron či Delong Instruments. A za důležitou úspěšnou výjimku na úrovni celých oborů mimo software lze považovat oblast nanotechnologií spojenou hlavně s libereckou univerzitou.

V rámci kategorie softwaru zahrnují české startupy téměř všechny obory, ale mezinárodně jsou pravděpodobně nejznámější počiny na poli kyberbezpečnosti jako AVAST či AVG. Na poli internetových služeb pro zákazníky vyniká svou známostí portál kiwi.com a historicky měl na místním trhu v porovnání s ostatními zeměmi významnou odolnost vůči Googlu portál Seznam.cz.

IT však není jediný sektor, kde společnosti s inovativními produkty nebo službami vznikají a působí. Rozprostřeny jsou i do dalších oborů a činností – od služeb přes obchod až po průmysl v podobě 3D tisku a vývoje nových materiálů.

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ OBORY

graf (viz PDF příloha)

KDE PO ČR JSOU?

Největší baštou pro startupy je Praha a její nejbližší okolí, kde se vytvořil další prstenec firem, kde dle mapy od společnosti StartupJobs je aktuálně aktivních 1856 startupů. Důvodů je celá řada, od nejvyšší koncentrace obyvatel a potenciálních zakladatelů, přes investory, po kvalifikované zaměstnance. Druhou v pořadí je pak moravská metropole Brno. Tam však působí „jen“ 391 společností.

V porovnání se srovnatelnými zeměmi jsou startupy geograficky poměrně roztroušené. Téměř každé krajské město má na svém území některou z firem, která odpovídá kritériím startupu a startupy zasahují do nejrůznějších koutů Česka. Není výjimkou ani působené v menších městech anebo dokonce menších obcích. Jednu z firem tak je možné najít například i v Jablunkově na východě země. Město s pěti tisící obyvateli je domovem pro společnost Discidius, která vyvíjí systém emoční analýzy pro call centra.

Pro rozvoj a podporu startupů a podnikatelského prostředí obecně slouží řada podnikatelských center nebo inkubátorů, popřípadě může pomoci využití sdílených coworkingových center. Velkých inkubátorů, které se zaměřují cíleně na podporu nových společností, je v ČR 16, existuje však i celá řada menších center, které fungují v rámci jednotlivých krajů, jak uvádí například web czechstartups.cz. Benefitem takovýchto míst je pro začínající firmy možnost zvýhodněného nájmu často již vybavených kanceláří, poskytování právního či daňového poradenství, zprostředkování komunikace mezi inovačními firmami a podpora jejich kooperace a další služby.

Dalšími clustery jsou technické univerzity po celé zemi. Své inkubátory mají univerzity v Olomouci, v Liberci či v Ostravě, která se také pyšní svým akceleračním programem pro studenty. Nicméně tyto ekosystémy se vytvářejí „odspodu“ a spontánně. Realisticky jediným příkladem organizovaného ekosystému (nikoli státem, ale s významnou podporou regionálních veřejných institucí) je JIC v Brně. Ten organizuje inkubační i akcelerační programy a propojení se stávajícími zralými tradičními firmami. (I proto se tomuto regionu říká „Svratka Valley“ po vzoru „Silicon Valley“.)

MAPA STARTUPŮ V ČR

obrázek (viz PDF příloha)

V rámci ČR se objevují tři druhy vědeckotechnických parků. Jde o vědecká centra, technologické parky a vědecká a inovační centra. Vědecká centra představují místa spolupráce jednotlivých organizací, podílejících se na inovačních činnostech. Vědecké a technologické parky se zase zaměřují na podporu, rozvoj a sdílení high-tech. Nejvíce takovýchto center působí v Praze, kde je také největší koncentrace startupů. Další se nachází v Brně, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Plzni, Pardubicích či Ostravě.

JACÍ JSOU ZAMĚSTNAVATELÉ?

Jaký je přesný podíl startupů na české ekonomice je velmi složité, ať už s ohledem na nejasnou definici a vymezení startupu nebo proto, že nejsou známy základní statistiky startupových firem, jako je produkce a přidaná hodnota. Nicméně naposledy Smart Market Report 2024 přišel s nepřímým odhadem na základě dat k trhu práce, jako je počet zaměstnanců a údaje o mzdách s tím, že podíl startupového prostředí na české ekonomice odhaduje na úroveň okolo 5%, byť jde o hrubý odhad.

V roce 2022 bylo ve startupech zaměstnáno na 150 tisíc lidí, kterým startupy vyplatily na mzdách 117 miliard korun. Startupy jako sektor ekonomiky tedy zaměstnávají čtyři procenta všech zaměstnanců v České republice, uvádí Smart Market 2024. Ten také na základě toho porovnal, že zaměstnávají více lidí než celé zemědělství, případně srovnatelně jako ICT sektor. Průměrná mzda se v nich pohybovala kolem 65 tisíc korun, nicméně většina zaměstnanců na ni nedosáhla, podařilo se to jen zhruba deseti procentům. Počty míst ve startupech pak kopírují to, jak jsou startupy regionálně umístěny.

graf (viz PDF příloha)

Profil typického uchazeče práce pro startup je podle StartupJobs v posledních letech podobný. Nejčastěji jde o člověka v oboru vývoje a IT, pocházejícího z Prahy a okolí, kterému je mezi 26 a 35 lety a preferuje plný úvazek na hlavní pracovní poměr. Co se loňského roku a uchazečů o práci ve startupech a inovativních firmách týče, pak práci hledalo nebo působilo v oboru vývoje a IT 43,3% respondentů. Dalších 21,2% dotázaných pracovalo v administrativě, 21% v marketingu a obchodě, 10,3% v managementu a 4,1% v analytice. Většina z dotázaných (41,9%) přitom uvedla, že má šest nebo více let praxe voboru, ve kterém pracuje nebo hledá práci. Téměř čtvrtina respondentů (24,8%) v oboru pracovala 3 až 5 let, zbytek (33,3%) měl za sebou dva a méně let praxe. Při dotazu na úroveň zkušeností pak většina respondentů (41,1%) uvedla, že se považuje za mediory, k seniorní úrovni se přihlásilo 33 % z nich.

INVESTICE DO STARTUPŮ

Evropská unie (EU) každý rok publikuje žebříček inovativnosti evropských a okolních ekonomik „European Innovation Scoreboard“. Celkový index je eklektický mix různých podindexů, které hodnotí i věci jako HDP, počet doktorátů či vědeckých prací. Podindex 2. 1. 2 ale hodnotí země EU podle výše venture kapitálových investic. Venture kapitál je pro startupy jedinou možností financovat svůj rozvoj, vzhledem k vysoké rizikovosti jejich projektů. Čím více startupových projektů je v zemi zafinancováno venture kapitálem, tím lepší je prostředí v dané zemi pro startupy.

Podindex 2. 1. 2 hodnotí v jednotlivých zemích EU podíl venture kapitálových investic na HDP dané země. Výhodou tohoto postupu je, že se tím (na rozdíl od mnoha alternativních indikátorů) přímo měří prostředí startupů a nikoli také celkové investiční prostředí využitelné i dospělými firmami. Navíc index započítává jen skutečné Private Equity investice, nezapočítává případy rozvoje skrze management buy-out nebo buy-in, nebo investice venture kapitálu do startupů skrze nákupy jejich akcí již obchodovaných na nějaké burze. Jde tedy skutečně jen o měřítko rozvinutosti toho nejtradičnějšího způsobu investiční podpory konkrétně startupům.

CO NÁM TEDY INDEX VYPOVÍDÁ O KVALITĚ INVESTIČNÍHO PROSTŘEDÍ NA TRHU ČESKÝCH STARTUPŮ?

Ještě v roce 2018 byla ČR na úplně posledním místě v EU, dvě příčky pod Slovenskem. V následujícím roce se posunula o příčku, pak o další tři, a tak se každý rok pozice venture kapitálového trhu pro startupy v Česku zlepšovala, a od loňského roku již patříme do horní poloviny unijních zemí.

Není to přitom tím, že by se prostředí všeobecně zlepšovalo a jenom Česko, že by mělo „štěstí“, že se zlepšovalo o něco více. Zatímco předchozí graf ukazoval pořadí Česka a Slovenska na žebříčku zemí ve venture investicích, následující graf dosaženého skóre ukazuje, že slovenské skóre spíše stagnovalo a Slovensko zůstávalo zhruba na stejné příčce pořadí. Mezitím české skóre neustále rostlo, a proto se Česko posouvalo i v pořadí jednotlivých zemí.

graf (viz PDF příloha)

Je tedy vidět, že alespoň co do formy nejtradičnější formy investic do startupů, je Česko na dobré cestě.

ROK 2023 MOŽNÁ ZNAMENAL OCHLAZENÍ STARTUPOVÝCH INVESTIC.

Vzhledem k decentralizovanému charakteru startupů je těžké dostat se k uceleným datům za celý sektor a veškeré formy investic. Nicméně podle nejlepšího dostupného datového zdroje, který sbírá platforma CzechCrunch v rámci svého projektu Startupové Česko se zdá, že po zdravém růstu v letech 2021 a 2022 až na 47 miliard Kč, v roce 2023 celkové investice klesly na 11 miliard. Částečně se tato částka může ještě navýšit, v některých případech ohlašují startupy úroveň investic až se zpožděním.

graf (viz PDF příloha)

Medializovaný počet startupů zůstal zhruba podobný (98 v roce 2023 vs. 110 o rok předtím), lze vyvodit, že jednotlivé transakce kupovaly menší podíly ve startupech. Typická investice do startupu klesla v roce 2023 na 24 milionů z 30 milionů v předchozím roce.

Podle dřívějších průzkumů CzechCrunche mezi investory valuace mladých firem klesaly i o čtvrtinu, někdy ale až o 40 procent. Objem investic plynoucích do startupů byl proti předchozím rokům nižší téměř v každém kvartále roku, a to až osmkrát. Méně bylo loni i investičních kol v hodnotách stovek milionů korun. Nejde se ale o ojedinělou situaci. Investice do začínajících firem v Evropě celkově spadly z 85 na 45 miliard dolarů. Rok 2023 neznamenal jen nižší investice, ale české startupy, včetně řady velkých a už známých značek, se také potýkaly s úsporami a musely propouštět.

graf (viz PDF příloha)

Z pohledu dalšího vývoje startupového trhu jsou nižší kupované podíly samozřejmě (možná paradoxně) dobře. Pokud by se dále prodávaly hlavně celé startupy, mohlo by to znamenat postupné vyčišťování českého startupového trhu. Pokud míra úspěšných exitů převýší míru, s jakou se úspěšné projekty rodí, pak se startupový trh jako celek zmenšuje.

Rok 2023 rozhodně nebyl rokem bez úspěšných velkých exitů, ale vyšší míra jen částečných exitů může být signálem, že stávající si ponechávají vyšší zájem na dalším rozvoji startupů tady na českém trhu a ten tak může být do budoucna zajímavějším, než kdyby v roce 2023 držel celkový objem exitů krok s předchozími dvěma lety.

Dalším signálem, že český startupový prostor se stále má kam rozvíjet je, že zatím nejvyšší objem investic jde do tzv. Series A, které předznamenávají vstup startupu na globální trh. Samotné případné Series B už se pak zatím řeší mimo český trh, ale s dalším rozvojem se trh může dočkat v budoucnu vyšší aktivity i na tomto poli.

Pak je tu ještě jeden důležitý faktor působící na startupový rok 2023 - výše úrokových sazeb.

VLIV ÚROKOVÝCH SAZEB NA ČESKÝ STARTUPOVÝ TRH.

V roce 2023 panovaly na trhu nejvyšší úrokové sazby v tomto století. Byly dokonce dvojnásobné proti jakékoli další epizodě relativně zvýšených sazeb. V roce 2022 byly sice sazby také takto rekordní, ale jen v druhé polovině onoho roku. A na spoustě obchodů již se dlouhodobě pracovalo během růstu sazeb, a reakce investorů jsou u složitých obchodů samozřejmě pomalejší, než když třeba obchodují na denním trhu s akciemi.

graf (viz PDF příloha)

Vysoké bezrizikové úročení jiných aktiv v roce 2023 znamenalo, že relativní atraktivita investic do (třebas i nezměněně) rizikových startupů klesala. Investoři věděli, že období vysokých sazeb je jen dočasné, ale náklady obětované příležitosti i těch několika měsíců znamenaly, že investice do českých startupů nebyly zrušeny, jen odloženy o několik měsíců do budoucna.

Mezi významné investice loňského roku se řadí například společnost Keboola, která patří k nejúspěšnějším ve střední a východní Evropě, pokud jde o objem investice v rámci series A. Ta činila 32 milionů dolarů, tedy více než 710 milionů korun. Úspěšná byla i společnost IP Fabric, která v rámci series B posbírala 25 milionů dolarů, výrazně přes půl miliardy korun.

České startupy v roce 2023 zlomily rekordy v investicích pre-seed. Filuta AI nejdříve udělala rekord, když si přišla na vysokou sumu 56 milionů korun. Následně stejnou sumu v pre-seedu získala firma E2B vyvíjející cloudovou platformu, na níž je možné nechat běžet AI agenty vytvořené pomocí jazykových modelů.

Co se investic týče, je zde ještě jeden aspekt, o kterém se příliš nemluví, a to takzvané andělské investování, které sice v Česku nepředstavuje masovou záležitost, nicméně čeští andělští investoři jsou v něm poměrně zdatní. Průzkum platformy DEPO Ventures, která vedle andělských fondů buduje syndikát andělských investorů, loni ukázal, že devět z deseti investorů dokázalo svou investici do startupu zhodnotit a téměř 12 procent na ní dokonce vydělalo více než desetinásobek. Dvě pětiny investorů, kterých se průzkum týkal, navíc považují investice do startupů za výnosnější než jiné formy investování. Navíc k obecně rozšířenému pravidlu o velkém procentu padlých startupů průzkum naznačuje, že investice zatím převážně končí úspěchem. Exit u některé ze svých investic navíc loni provedlo zhruba 40% dotazovaných investorů a téměř 86 procent z nich prodalo svůj podíl se ziskem. Nejčastěji (51,4%) se jim investice zhodnotila jedenkrát až pětkrát.

EXITY

Ročně prodají svůj startup do rukou investora jednotky českých zakladatelů. V předchozích letech docházelo daleko častěji k prodejům českých startupů za významné částky v miliardových řádech, než tomu bylo loni. Konkrétně od roku 2018 docházelo v průměru ke 12 úspěšným exitům ročně. Výjimkou byl rok 2021, který je z tohoto pohledu rekordní. Tehdy došlo k 26 exitům.

graf (viz PDF příloha)

V roce 2023 takových obchodů bylo devět, z nich za nejvyšší částku podle informací CzechCrunche dosahující až 3,5 miliardy korun, se prodala Manta, společnost zaměřená na porozumění datům. Nově je součásti společnosti IBM. Cenovku přesahující dvě miliardy získal startup Smartlook, jenž pomáhá chápat chování uživatelů na internetu a který koupilo Cisco. Za hodnotu odhadovanou na více než miliardu se prodával i Shoptet, za víc než půl miliardy UltimateSuite.

Co se týče kupujících, pak data, která sleduje CzechInvest ukazují, že za českými investory to jsou především investoři z USA nebo západoevropských států, kteří mají zájem o české startupové firmy.

graf (viz PDF příloha)

VÝHLED PRO ROK 2024

Co se týče roku 2024, prozatím bylo do startupů směřováno už bezmála 1,3 miliardy korun v 10 transakcích. Přesto je však znát opatrnost investorů a startupy mají horší dostupnost kapitálu, jak na to upozornila ve své analýze skupina Presto Ventures, která v letošním roce sledovala, jak se aktuálně vyvíjí trh. To souvisí i s nepříznivoU makroekonomickou situací. Podle 56% startupů je v současné době získání kapitálu složitější, zároveň se stejné procento dotazovaných bojí nedostatku kapitálu pro další rozvoj. Pomoc od investorů při dalším fundraisingu očekává v letošním roce 66% startupů. V případě investic by 83% startupů investici využilo v rámci svého obchodu a marketingu a 62% by pak investovalo do zahraniční expanze.

JAK VYPADÁ STÁTNÍ PODPORA STARTUPŮ

Vlády České republiky si uvědomovaly důležitost podpory začínajících firem, a proto se snažily se přijímat opatření na jejich podporu. V uplynulých několika letech tak vzniklo několik iniciativ obsahujících cíle a postupy, jak zlepšit podmínky fungování začínajících, respektive malých a středních firem. Nejvíce jsou strategické kroky státu směrem ke startupům řešeny v Inovační strategii České republiky a ve Strategii podpory malých a středních podniků v České republice. Jednu ucelenou a s jednotlivými opatřeními jasně propracovanou strategii, jakou má na podporu startupového ekosystému například Německo, ale Česká republika zatím nemá.

INOVAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY 2019- 2023

Jednou z nich je „Inovační strategie České republiky 2019–2030“, která byla pod značkou Czech Republic: The Country for the Future představena v únoru 2019 a jejímž garantem je státní agentura CzechInvest. Východiskem je zjištění, že země, kde jsou věda, výzkum a inovace klíčovými národními prioritami, dnes ekonomicky nejvíce prosperují, jako například Švýcarsko či skandinávské země. ČR má předpoklady dosáhnout stejných výsledků. Inovační strategie měla ambici stát se celostátní koncepcí pro podporu startupových projektů, jež dosud chyběla; a dosavadní inkubační a akcelerační programy CzechInvestu směřovaly podle státu, správným směrem, ale byly nedostatečné. Rovněž spolupráce univerzit se startupy a spin-offy (tak se označují subjekty, které se oddělí od mateřské firmy a mají svou vlastní právní subjektivitu) byla do té doby spíše nahodilá. Také přístup korporací i malých a středních firem ke spolupráci se začínajícími společnostmi je podle této strategie příliš opatrný.

CÍLEM STRATEGIE JE ZEJMÉNA

• Vytvořit konkrétní prvky podpory pro vznik a podporu startupů a spin-offů na národní úrovni a provázat je s regionální a mezinárodní podporou

• Vytvořit ucelený program financování startupů s národní podporou včetně účelové podpory Technologické agentury ČR (TAČR)

• Propojovat začínající firmy s investory a zabezpečit výměnu informací mezi jednotlivými startupy a spin-offy

Ke splnění těchto cílů měla být v rámci Czechinvest podle strategie založena Národní agentura pro podporu startupů. K jejich financování pak měly být určeny programy Českomoravské záruční a rozvojové banky, jakož i systém komercializačních institucí při vysokých školách a veřejných výzkumných institucí. Dále jde o nástroje účelové podpory VVI v rámci TAČR pro startupy a spin-offy včetně systému vyhodnocování, vytvoření výzev operačních programů 2020+ pro oblast startupů a spin-offů či rozšířené využívání nástrojů Evropského investičního fondu.

K odstranění shora uvedených nedostatků a vytvoření lepšího prostřední pro začínající firmy se Inovační strategie zaměřuje také na obecnější podporu malých a středních podniků (dále MSP) v několika důležitých oblastech.

Jednou z nich je digitalizace. Jak si je stát sám vědom a uvádí to i v této strategii, její zavádění bylo dosud v ČR chaotické a nedostatečně koordinované. Proto byla přijata Strategie Digitální Česko, která má přinést i pro MSP a začínající firmy komplexní online služby státu. Malé a střední firmy se mohou rovněž zapojit do využívání digitálních nástrojů podnikání například v rámci strategie Digitální Česko či programu Digital Europe. Jednou věcí jsou ovšem strategie a druhou reálná praxe, jak ukazuje řada nezvládnutých projektů digitalizace v režii státu.

V rámci Inovační strategie mohou startupy využít také inovačních a výzkumných center, v níchž se stát hodlá zaměřit na podporu klíčových trendů propojujících špičkový výzkum, firemní potenciál a budoucí technologické trendy, jako je umělá inteligence, kosmické a laserové technologie, nanotechnologie apod. Cílem je mimo jiné dosáhnout začlenění českých firem do oborových klastrů s účastí výzkumných institucí. Nástroji jsou například inovovaná strategie „Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací“, propojení „Národních center kompetence“ s oborovými klastry či zapojení evropských operačních programů 2020+ pro vybudování výzkumných klastrů. V rámci podpory investic vyhledává Inovační strategie zvláště technicky progresivní postupy s vysokou přidanou hodnotou s cílem dosáhnout zvýšení firemních investic při využití vědeckého výzkumu. Konkrétně poskytuje podporu českým podnikům investujícím v zahraničí do výzkumu a vývoje a do inovativních projektů (prostřednictvím Týmu Česko), jakož i těm, které svým zaměřením splňují podmínky strategie Průmysl 4. 0.

STRATEGIE PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE PRO OBDOBÍ 2021–2027

Vedle Inovační strategie se na startupy dílčími částmi zaměřuje také „Strategie podpory malých a středních podniků v České republice pro období 2021–2027“. Její vznik byl reakcí na přetrvávající vysokou administrativní zátěž (ČR se umístila na 115. místě ze 190 zemí z hlediska obtížnosti založení nového podniku) a pomalé zavádění digitalizace do státní finanční a daňové správy. Je známo, že začínající společnosti mnohdy nevyžadují přímou podporu ze strany státu, ale potřebují se pohybovat ve stabilním prostředí, které je nakloněno podnikání.

Strategie podpory MSP proto předpokládá vznik digitálního systému, jehož prostřednictvím budou moci být kapitálové obchodní společnosti zakládány a zapisovány online. Dalším cílem je zjednodušení daňového systému pro MSP (srov. Živnostenský balíček MPO), přičemž základem má být probíhající digitalizace systému správy daní. Přímou podporu začínajícím podnikatelům poskytuje agentura CzechInvest (srov. dále), a to i na krajské úrovni v jejích regionálních střediscích.

Klíčovou záležitostí je pro startupy investiční kapitál, jehož využití je i ve srovnání např. s Polskem a Maďarskem nedostatečné; dle průzkumu společnosti Deloitte, která mapovala prostředí startupů v roce 2021, se necelá polovina začínajících firem (48 %) opřela o pomoc investora. Dle Strategie podpory MSP je především nutno rozvíjet trh s rizikovým kapitálem s cílem podpořit vznik nových inovativních a technologicky založených podniků – k tomu má sloužit například Středoevropský fond fondů a další obdobné nástroje čerpající z Evropského investičního fondu (EIF).

Důležitým faktorem ve vztahu k MSP je aktivita na zahraničních trzích a zapojení do výzkumu a vývoje. Startupům, pro které je dle uvedeného průzkumu ve více než 60 % primární zahraniční trh, má v oblasti vývozu pomáhat především Exportní strategie ČR. Pokud jde o výzkumné a vývojové projekty, MSP se na soukromých investicích do této sféry podílejí pouze necelou střetinou. Strategickým cílem je tedy podnítit rozvoj jejich inovačních schopností, aby se mohly v globálních hodnotových řetězcích zaměřit především na produkci výrobků či poskytování služeb s vyšší přidanou hodnotou. Centra pro přenos technologií při univerzitách je nutno motivovat k vytváření spin-off firem, ke smluvnímu výzkumu a zajištění co nejpříznivějších podmínek pro rozvoj inovačních aktivit MSP. Dílčím cílem je zvýšení počtu progresivně rostoucích start-upů/spin-offů vzniklých na základě využití výzkumného know-how z veřejných výzkumných organizací.

STÁTNÍ AGENTURY A DALŠÍ FORMY PODPORY

Stát podporu začínajících podnikatelů poskytuje prostřednictvím několika státních agentur. Agentura pro podnikání a inovace (API), působící v rámci ministerstva průmyslu a obchodu, poskytuje dotace v rámci evropského programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK 2014 – 2020) a Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK 2021 – 2027). Podporu vysoce inovativním myšlenkám MSP udílí Technologická agentura ČR (TAČR), a to například formou programu Gama 2, který se zaměřuje na studie proveditelnosti ověřující tržní inovace, průlomové produkty, služby, procesy a obchodní modely s potenciálem rychlého růstu a expanze na zahraniční trhy. Program Inostart (rovněž v gesci MPO) mohou využít startupy, které obtížně získávají prostředky na financování vlastní podnikatelské činnosti z důvodů vysoké rizikovosti těchto projektů. Inostart jim může poskytnout záruku na úvěr až do výše 70 % jistiny úvěru. Úvěry ve výši od 500 tisíc do 15 milionů korun lze využít na financování nákupu hmotného, nehmotného, investičního a neinvestičního majetku i na pokrytí provozních nákladů. Ve všech krajích působí mimo to takzvané inkubátory, resp. Inovační centra, jako například Technologické centrum Hradec Králové.

Na soukromé bázi fungují „akcelerátory“, jako například Impact Hub, Startup Yard a AI Startup Incubator, poskytující dotace perspektivním podnikatelským projektům. Startupy se mohou rovněž ucházet o podporu v rámci bankovních investičních programů, jako je např. Expanze Národní rozvojové banky či již přes deset let existující crowdfundingová platforma Startovač.cz spojující kreativní nové firmy s potenciálními investory.

Řadu programů podpory začínajících firem nabízí agentura CzechInvest. Jde například o Czech Starter (poskytnutí služeb mentoringu a poradenství v ČR), Czech Accelerator (akcelerační pobyt v zahraničním inkubátoru), Czech Match (prezentace produktů a služeb přímo před potenciálními investory v zahraničí), Czech Demo (účast na mezinárodních startupových akcích s možností prezentace), ESA BIC (podnikatelský inkubátor podporující subjekty v oblasti vesmírných technologií nebo systémů) a CzechLink StartUp (propojení startupových společností se zahraničními i domácími investory).

Konkrétní podpora startupů ze strany CzechInvest podle výročních zpráv agentury za roky 2020-2022 (data za loňský rok dosud k dispozici nejsou) vypadá následovně:

ROK 2022

Konalo se 40 odborných akcí (semináře, online workshopy, networking) pro startupy (z toho 15 v zahraničí). Prezentace startupů a MSP proběhla rovněž v rámci podnikatelské mise na Tchaj-wan. 79 startupů bylo „podpořeno“, tj. podepsalo smlouvu s agenturou a čerpalo její služby. Forma podpory spočívala v inkubaci, mentoringu či asistenci při expanzi na zahraniční trh, přičemž většina podpořených společností podniká v segmentu IST (umělá inteligence, webové služby, healthtech či medtech).

Více než 170 startupů se zaregistrovalo do matchmakingové platformy CzechLins StartUp pro inovativní české firmy, které hledají strategického nebo investičního partnera. 83 startupů bylo skrze agenturu nabízeno investorům. V rámci ESA BIC Prague a ESA BIC Brno získalo 11 startupů investice za více než 240 milionů korun. Agentura rovněž uspořádala tři hackathony – mezinárodní Act in Space, Hack the Crisis a ideathon Hack the Mind. Proběhla řada dalších aktivit.

ROK 2021

Konalo se 15 odborných akcí (z toho 7 v zahraničí); přičemž pokles aktivit byl zapříčiněn epidemií koronaviru. Podpořených startupů bylo 92, přičemž 11 z nich čerpalo více programů současně. Jejich aktivity se týkají především webových služeb, elektronického obchodování a fintech. V rámci programu CzechStarter bylo poskytnuto začínajícím podnikatelům téměř 7000 hodin poradenských služeb. Čtyři programy byly podpořené z financí EU. 21 akcí a workshopů pro 38 startupů se uskutečnilo v rámci kosmického inkubátoru ESA BIC Czech Republic. Počet startupů, zapojených do projektu CzechLink StartUp, stoupl na 185. Dále agentura řešila řadu eventů a další aktivity.

ROK 2022

Bylo podpořeno 253 startupů a inovativních MSP v teritoriích zahraničních zástupců. V rámci končícího programu Podpora startupů (2016–2022), resp. inkubace v rámci ESA BIC Czech Republic a prvního ročníku investiční akademie bylo podpořeno 74 začínajících společností. Uskutečnilo se 45 startupových a vzdělávacích aktivit (z toho 4 v zahraničí); šlo o akcelerační programy, networkingová setkání, konference, vzdělávací podcasty, workshopy v rámci ESA BIC CR apod. Poradenských a mentoringových služeb bylo poskytnuto více než 4500 hodin.

Za účasti více než 160 startupů se konala v rámci Investiční akademie konference na téma financování začínajících firem, podpora talentů či zapojení korporací. Na téže platformě bylo uspořádáno pět workshopů, zaměřených na investiční strategii startupů. Pokračovala podpora startupů z financí EU, 16 akcí a workshopů proběhlo v rámci ESA BIC Czech Republic. Webová platforma czechstartups.org, jejímž patronem je agentura Czechinvest, zaznamenala téměř 3500 návštěv za měsíc. V rámci technologické inkubace byly spuštěny nové programy v rámci mobility, umělé inteligence, eco-tech a kreativních průmyslů. Zaregistrovalo se do nich 417 startupů, které podaly 117 oficiálních žádostí, z nichž bylo do inkubace posléze schváleno 37 firem s projekty v hodnotě bezmála 100 milionů korun. Agentura uspořádala několik významných mezinárodních eventů.

Jaký je poměr startupů, které využívají služeb státních agentur, na to je kromě těchto údajů k dispozici například i průzkum Deloitte vztahující se k roku 2021. Podle jeho výsledků služeb organizací jako CzechInvest, CzechTrade či JIC a dalších podobných institucí, které nabízí služby a poradenství začínajícím firmám, využilo 48% dotazovaných startupů. Vedle toho 39% startupů spolupracovalo se soukromými subjekty jako jsou inkubátory, laboratoře, seed fondy nebo co-workingová centra. Vedle toho si téměř polovina dotazovaných startupů najímala další odbornou pomoc například v oblasti daní, práva či financí.

graf (viz PDF příloha) Podle dat samotné agentury Czechinvest přitom jejích služeb využívá menší procento startupů v České republice. A to asi 8,56% z těch organizací, které agentura vyhodnocuje jako startupy.

STAMILIONY DO STARTUPŮ?

Již dříve se například stát chlubil tím, že plánoval vznik fondu fondů ve správě Evropského investičního fondu, kam mělo být alokováno 40 milionů eur, které měl fond rozdělit do několika soukromých fondů rizikového kapitálu zaměřených na investice do začínajících podniků ve fázi startup a seed. Cílem mělo být dát impuls pro vznik nových investičních subjektů na trhu a přilákání soukromých investic, které na úrovni jednotlivých fondů doplní veřejné zdroje. O první finance se měly startupy ucházet již v roce 2018.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také plánovalo vznik vlastního státního subjektu - Národního ino- vačního fondu, investiční společnosti, a. s. (NIF).

Ta měla mít na starosti implementaci všech kapitálových nástrojů. První aktivitou měl být koinvestiční fond rizikového kapitálu o velikosti 12 milionů eur s předpokládaným začátkem fungování na konci roku 2017. Fond měl být zaměřen na přímé koinvestice zejména do nejranější fáze podnikání (seed) a do high-tech oblastí, které nejsou trhem v současnosti dostatečně pokryty (např. spin-off firmy realizující výsledky výzkumu a vývoje, pro-jekty life-science, nanotechnologií apod.). Veřejná investice měla být kombinována na úrovni jednotlivých projektů se zdroji soukromých spoluinvestorů, jejichž účast může motivovat i možnost preferenčního dělení zisku z úspěšných projektů. NIF měla také realizovat pilotní program zaměřený na komercializaci výzkumu a vývoje ve fázi pre-seed ve výzkumných organizacích, což mělo přispět ke vzniku nových akademických spin-offů a většímu využití potenciálu českého výzkumu.

V rámci projektu Technologická inkubace stát nalévá do startupů stamiliony korun. Do konce roku 2025 tak chce mít celkem zhruba 250 začínajících technologických firem, které vyvíjejí inovativní produkty či služby v oblastech trhu, které byly identifikovány pro české firmy jako perspektivní. Vybraným firmám je poskytována podle jejich úspěšnosti ve výzvách přímá finanční podpora a dále nepřímá podpora ve formě kontinuálního mentoringu a intenzivní práce s firmou ze strany inkubačního týmu. Tento systém přímé a nepřímé podpory stát definoval jako „inkubaci“. V rámci projektu získají vybrané technologické startupy přímou podporu ve výši 1,1 až 4,5 milionu korun a nepřímou podporu v hodnotě až půl milionu ve formě workshopů, seminářů, pomoci inkubačních manažerů, konzultací s odborníky na business a technologie. Inkubace probíhá až 2 roky.

Soukromí investoři ale varují, že přímá státní finanční podpora je zpravidla neefektivní a že lepší by bylo vytvořit pokud možno optimální podmínky pro podnikání. Vždy bude platit teze, že stát není dobrý podnikatel a nemá rozhodovat, kam v oblasti byznysu vloží peníze. Ani v Polsku a Maďarsku nejsou se státními fondy dobré zkušenosti; místo nich by bylo spíše potřeba budovat co nejlepší startovací prostředí pro startupy nebo jim přinejmenším podnikání nekomplikovat. Je též nutno upozornit na riziko, že čím hustší síť nejrůznějších mechanismů na podporu začínajících firem vznikne, tím více se na ni nabalí české, resp. eurounijní byrokracie, jakož i spleti zákonů a regulací, kterou mohou být ve výsledku kontraproduktivní.

Právě v oblasti administrativy je situace v ČR stále neuspokojivá. Z ankety společnosti Deloitte „Startupové prostředí v Česku 2021“, mapující současný stav a spokojenost tech startupů sídlících v ČR vyplývá, že se nejvíce potýkají s problémy spojenými s počátečním financováním, přílišnou složitostí všech úkonů potřebných pro start firmy a ne vždy patřičně spolupracujícími úřady. Většina z nich (68 %) přitom považuje za nutné obstarat si kapitál z vlastních zdrojů.

Síť státní či kvazistátní podpory začínajících firem i objem vkládaných prostředků může vypadat impozantně, ale přesto ve srovnání s jinými zeměmi, např. Německem, stále Česká republika postrádá ucelenou národní strategii pro startupy. A kromě toho je nutno si položit obecnější otázku, zda dotace v jakékoli podobě jsou tou správnou formou podpory soukromého podnikání. Zkušenosti v tomto směru jsou jednoznačné: nejefektivnější je nízká míra zdanění a pružná nepřebujelá byrokracie a administrativa. Tedy faktory, které jsou v příkrém rozporu s trendem, který se v ČR nezadržitelně prosazuje od vstupu do EU.

Co je také nutné podotknout, že startupy důvěru ve stát příliš nemají. V rámci analýzy Czech Founders v roce 2022 totiž pouze jeden z deseti respondentů uvedl, že deklarovaná státní podpora odpovídá realitě, přitom 68% respondentů se domnívalo, že stát by se měl angažovat v podpoře startupů.

CO STARTUPY OPRAVDU POTŘEBUJÍ?

FLEXI

Na vzorku padesáti startupů, které odpověděly na dotazy platformy Česko.plus a Datarunu, jsme zanalyzovali, co by startupisté ve vztahu začínajících firem a státu zlepšili, kde dnes vidí překážky, brzdy, ale i na čem by podle nich stát měl stavět, aby se stal přívětivějším místem pro startupy a dokázal přitahovat i zahraniční investory či zakladatele startupů.

Nechali jsme startupy, aby na naše dotazy odpovídaly zcela podle svého uvážení, a následně jsme jejich odpovědi porovnali a vybrali ty problémy, doporučení nebo náměty, které převažovaly. Položili jsme otázky nejen sturtupistům, ale i několika investorům, protože ti mohou mít na rozdíl od startupů jiný úhel pohledu na toto prostředí a na to, co by stát měl podle nich pro podporu systému udělat. Jejich převažující či vybrané odpovědi jsme shrnuli také. Vedle dotazů jsme také vedli řadu rozhovorů se startupisty či investory, jejichž pohledy jsme do analýzy rovněž zahrnuli.

Ze startupů, jejichž odpovědi analyzujeme, má většina firem tržní hodnotu v rozmezí 10 až 50 milionů korun, další část pak 100 až 500 milionů korun, v některých jednotlivých případech pak méně nebo více než jsou tyto hodnoty. Dotazované startupy byly napříč ČR, převažovala však Praha, další velká část startupů byla z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje.

V rámci dotazů, které jsme startupům položili, se ukázalo, že většina začínajících firem se svými spolupracovníky řeší jinou formou než zaměstnaneckým poměrem, což může zahrnovat například formu spolupráce s osobou podnikající na živnostenský list. Byť některé startupy na toto neodpověděly, pak pouze výjimečně takovou formu spolupráce začínající firmy neřeší a mají pl-nohodnotné zaměstnance. Z dotazovaných startupů zhruba stejně velké skupiny tvoří firmy, které mají mezi 11-50 a 51-100 zaměstnanci, mírně pak převažovaly startupy s počtem zaměstnanců 7 až 10, jednotky startupů pak zaměstnávají více než 101 zaměstnanců.

V rámci našeho dotazování jsme také zjistili, že startupy mají mnohem větší ambice, než je zůstávat na trhu České republiky. Dokonce 88% startupistů uvedlo, že jejich cílem je působit v zahraničí, což může být ukazatelem jejich možného potenciálu.

96% STARTUPŮ VIDÍ VÝHODY PRO ZALOŽENÍ A ROZVOJ STARTUPU V ČR

Jaké má ČR výhody?

Startupy: Pouze 4% startupů uvedly, že ČR žádné výhody pro založení startupů nemá, a to například s ohledem na zastaralou legislativu. Zbytek startupů, tedy 96% vidí výhody pro založení a rozvoj startupu v České republice. Když pomineme odpovědi, že startupisté odtud pochází, rozumí kontextu zdejšího prostředí a znají ho, pak k výhodám, které startupy zmiňovaly, patří například poměrně jednoduché založení firmy, relativně dobré tržní prostředí, nižší náklady, a to jak na služby, tak na zaměstnance, ale i na život oproti některým jiným členským státům Evropské unie. Dále to jsou chytří a schopní lidé a ČR jako dobré místo pro život. Některé startupy uvedly, že je zde pro ně slabá konkurence. Mezi odpověďmi bylo například za hlavní výhodu ČR označeno, že se jde o malý trh, kde lze hodně testovat a málo zkazit.

Investoři: Z pohledu investorů má ČR relativně jednoduchý trh, dobrou geografickou polohu s přístupem na trhy EU s výhodou blízkosti Německu a Polsku, disponuje geopolitickou stabilitou. Investoři za výhodu považují dostupnost talentované pracovní síly, zejména v oblasti technologií.

HLAVNÍ PŘEKÁŽKY A VÝZVY, SE KTERÝMI SE STARTUPY V ČR SETKÁVAJÍ

Startupy: Mezi hlavní překážky, které však jsou současně výzvami, se kterými se startupy na základě svých zkušeností potýkají, řadí většina z nich byrokracii ve formě přebujelé a zbytečné administrativy (40%), dále zákoník práce s ohledem na flexibilnější možnosti zaměstnávání (40%), legislativu, přičemž někteří z nich ji označují za zastaralou a jiní mají problém s jejími změnami (35%), nebo neefektivně nastavený systém pro motivaci zaměstnanců akciemi firmy (35%) či daňovou legislativu (30%). Pro 10% startupů pak byla překážkou regulace. Někteří dotazovaní uvedli jako další překážky malý trh v rámci ČR, vysoké odvody na zaměstnance, špatnou jazykovou vybavenost zaměstnanců, nálepku ČR jako země východní Evropy při expanzi na západní trhy, malé možnosti místních investorů, ale také špatně nastavený vzdělávací systém. Zazněly i názory, že pomoc od státu, pokud je vůbec potřeba, je neefektivní.

INVESTOŘI: Investoři mají v této otázce podobné zkušenosti jako samotní startupisté. Mezi hlavní problémy řadí zatěžující byrokracii a zkostnatělou pracovně-právní legislativu, ale také nedostatek pracovníků, které spíše nalákají na výhody zaměstnání korporace. Podle investorů není dostatečný příliv talentů ze zahraničí. Investoři také nemají pocit, že by čeští zákonodárci dostatečně vnímali a podporovali startupové firmy. Podle investorů je problémem i nastavení zaměstnaneckých akcií. K překážkám řadí investoři také složitost založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), daně, ale také složitou byrokracii a neschopnost státu digitálně komunikovat. Investoři také uvádí jako problematické málo rizikového kapitálu, kdy například stát neinvestuje skrze penzijní fondy do firem s rizikovým kapitálem, jako je tomu například v zahraničí. Investoři také vnímají potřebu většího vzdělávání směrem k praxi a podnikání, a to na všech stupních školství. Investoři uvádí i to, že zde podle nich není funkční kapitálový trh.

NA ČEM MŮŽEME V ČR STAVĚT

STARTUPY: Ptali jsme se dále startupů, na jakých silných stránkách by měl stát vybudovat podporu zdejšího startupového ekosystému. 6% startupů dnes vůbec nevnímá, že by ČR měla nějaký efektivní ekosystém či silné stránky k rozvoji, 3% dotázaných ani netuší, jak ČR podporuje startupy. Startupy by ale při řešení rozvoje jejich ekosystému uvítaly celkovou strategii státu pro jejich podporu, která, jak sami uvádí, ani neexistuje. Někteří by přivítali lepší propojení s ministerstvy, a to ne proto, aby si k nim chodili pro dotace, ale především proto, aby dokázali prosazovat testování řešení přímo v praxi, jak to funguje v zahraničí. A to nejen pro jednotlivé koncové zákazníky, kterými mohou být i státní instituce a organizace, ale i pro testování systémových řešení.

S tím souvisí možnost vytvoření sandboxů jako míst, kde budou startupy a další zainteresované subjekty, ať už z oblasti institucí a organizací, podniků a firem nebo výzkumných organizací, zpracovávat a realizovat své záměry, aby urychlily jeho uplatnění v praxi. Například v oblasti fintechu by startupy realizovaly svůj záměr spolu s regulátory na jednom místě, čímž by se následně zkrátil čas v případě udělování potřebných licencí vydávaných centrální bankou.

Startupy by zároveň uvítaly jako své partnery na straně státu takové osoby, které vytyčené cíle pro podporu startupů budou pomáhat naplňovat. Startupy také požadují, aby stát zajišťoval stabilní prostředí, ale aby jeho intervence byly minimální a nepletl se tak podnikatelům do cesty. Měl by také násobně zvýšit fokus na kapitálové trhy. Podle některých startupů je klíčové udržet v ČR šikovné lidi, zejména technicky zdatné. Mezi odpověďmi startupů se objevilo například také to, že finance by se startupům měly přidělovat na základě výkonnosti a výsledků, nikoliv power pointů. Dále je podle nich možné řešit právní rámec co se týče posuzování finančního zdraví firem, aby byla možná například akceptace záporného jmění. Některé startupové firmy by rozvíjely startupový ekosystém směrem v oblasti ESG.

INVESTOŘI: Podle hodnocení investorů patří k silným stránkám českého prostředí, že zdejší startupy jsou schopné s relativně malými zdroji, ať už jde o lidi nebo o peníze, dokázat hodně a fungovat přitom efektivně. Mezi hlavní výzvy pak řadí lepší nastavení podmínek pro zaměstnanecké akcie, složitost založení s.r.o či daně. Stavět by se mohlo podle nich na atraktivitě Česka jako země, která je vhodná pro budování startupů a zároveň spokojený život. To by měly podpořit i dosavadní úspěšné příběhy českých firem a podpůrný ekosystém - akcelerátory, rizikový kapitál, jednoduché a rychlé založení firmy, digitalizace agend a aparátu státu.

JAK UDĚLAT ČR ATRAKTIVNĚJŠÍ ZEMÍ PRO STARTUPY

STARTUPY: Zeptali jsme se také startupů, co by stát měl udělat, aby se Česká republika stala zemí, která bude atraktivnějším místem nejen pro založení, ale i růst startupů.

Podle startupistů by pro dosažení větší atraktivity bylo potřeba především řešit legislativu, ať už její flexibilitu nebo zjednodušení (40%). Pro založení a růst startupů by také pomohlo zmenšení byrokracie a rychlejší digitalizace státu (35%). Stejně tak by uvítaly jednoduché daňové prostředí a atraktivní by pro ně byly třeba daňové úlevy či nižší zdanění (30%), třeba ve formě paušálního danění až po dobu prvních pěti let podnikání. S tím vším souvisí i to, aby zdejší prostředí bylo stabilní (30%). Zatraktivnění podle nich přinese i mnohem otevřenější zákoník práce a povolení zaměstnání na IČO a lepší podmínky pro zaměstnanecké akcie (35%). ČR by se stala podle stejného procenta startupů atraktivnější také zlepšením kritérií a možností bankovního financování startupů či celkově jednoduššího a dostupnějšího financování pro ně. Startupům by také pomohly úlevy pro začínající podniky a větší podpora státu obecně. Je zajímavé, že až na výjimky startupisté nestojí o dotace, naopak je odmítají.