Tiskové zprávy
Pomůcka pro média, jak správně srovnávat škody letošních povodní s předešlými
- Odhady škod letošních povodní nelze srovnávat se škodami vy výši 63, respektive 73 mld. korun za povodně v letech 1997, respektive 2002.
- Relevantní srovnání tehdejších škod v dnešních korunách je 146 a 144 mld. (podle inflace) a 225, respektive 252 mld. (podle nemovitostních cen).
- Budou-li letošní odhady nižší než tato čísla, budou letošní škody reálně nižší než tehdy.
Jak bude postupně voda opadávat, budou nabíhat odhady napáchaných škod. Ještě nevíme, jaké budou ve srovnání se škodami let 1997 a 2002, ale je potřeba je srovnávat správně. Ne pouze podle celkových miliard korun, protože od let 1997, respektive 2002 už uběhlo hodně vody a koruna významně změnila svou hodnotu.
Datarun proto všem médiím přináší pomůcku, jak navzájem srovnávat škody jednotlivých povodní posledního čtvrtstoletí.
Škody za povodeň 2024 postupně budeme zjišťovat. Škody v letech 1997 a 2002 již známe. V obou případech byly ve výši 3 % HDP. Podle Ministerstva životního prostředí tehdejší povodně způsobily přímé majetkové škody ve výši 63, respektive 73 mld. tehdejších korun. Pokud odhad letošních škod přesáhne tyto částky, ještě to neznamená, že letošní škody budou reálně vyšší.
Abychom si pro potřeby srovnání tehdejší škody převedli na hodnoty letošních korun, máme tři základní možnosti, jak vše vyjádřit ve stejných jednotkách. Škody můžeme vyjádřit:
- v procentech HDP daného roku. To dá představu, jak citelné byly škody vzhledem k výkonu ekonomiky („o kolik jsme přišli“). Nevýhodou je, že i kdyby letošní povodeň napáchala reálně vyšší škody než kterákoli z předchozích, pořád mohou činit menší podíl na HDP (protože HDP od té doby významně narostlo).
- ve stálých cenách (po odečtení inflace). To je nejčastější způsob porovnávání korunových hodnot v čase. Nevýhodou zde je, že škody byly povodněmi páchány velkou měrou nikoli na spotřebním zboží (jež tvoří většinu spotřebního koše počítajícího inflaci), nýbrž na nemovitostech (jež tvoří jen malou část spotřebního koše).
- v dobových cenách bytů. Pokud přijmeme předpoklad, že většina škod vznikla na nemovitostech, a nikoli spotřebním zboží, je dobré srovnávat škody podle „inflace cen bytů“. Povodně samozřejmě způsobují škody i na jiných nemovitostech (infrastruktura), ale pro změnu jejich cen nemáme dobrá data. Index cen stavebních prací sice existuje, ale velkou část infrastruktury staví (a opravuje) stát a pro něj bývají ceny opět zkreslené. Ceny bytů mohou však být dobrým vodítkem i pro škody způsobené na nebytových nemovitostech.
Výpočet srovnatelné letošní hodnoty minulých povodní dle 3 způsobů
Následující přehled převádí hodnoty škod největších povodní na letošní hodnoty. Obecně platí, že pokud letošní (odhadnuté) škody budou nižší než níže uvedená čísla, pak letošní povodně napáchaly reálně nižší škody než tehdejší (i kdyby letošní číslo v korunách bylo vyšší než tehdejší).
- Pro vyjádření letošních (odhadovaných) škod jako procenta HDP stačí vydělit odhad (v miliardách Kč) číslem 7 960. Tolik miliard má činit letošní HDP podle nejčerstvější predikce Ministerstva financí z letošního srpna. Pokud takto vypočtený podíl bude nižší/vyšší než 0,03 (3 %), budou letošní škody reálně nižší/vyšší. 3 % z letošního HDP činí 240 miliard. Pokud tedy letošní odhadované škody budou nižší než 240 miliard, budou reálně vůči velikosti ekonomiky nižší než předchozí povodně.
- Kumulativní inflace od léta roku 1997, respektive 2002 (do srpna 2024) činí 131 %, respektive 97 %. O tolik procent musíme zvýšit tehdejší odhady škod, abychom získali jejich letošní srovnatelné vyjádření. V letošních korunách tak způsobily povodně roku 1997 škody za 146 mld., a roku 2002 za 144 mld. Pokud budou odhady škod nižší než tato čísla, budou nižší i letošní reálné škody.
- Kumulativní růst cen bytů od roku 1997, respektive 2002 činí 256 %, respektive 246 %. O tolik procent musíme zvýšit tehdejší odhady škod, abychom získali jejich letošní srovnatelné vyjádření. V letošních korunách tak způsobily povodně roku 1997 škody za 225 mld., a roku 2002 za 252 mld. Pokud budou odhady škod nižší než tato čísla, budou nižší i letošní reálné škody. Data Eurostatu podle srovnatelné metodiky existují jen od roku 2000. Relativní nárůst cen bytů od povodní roku 1997 proto musel být dopočítán odhadem podle ne nutně srovnatelné metodiky. Po celou dobu však neplatí, že by byla data zkreslena vyšším růstem cen nemovitostí v Praze (pokud se ukáže, že většina letošních škod, jako těch z roku 1997, byla mimo Prahu). Růst cen bytů mimo Prahu je ve skutečnosti kumulativně ještě o několik jednotek procentních bodů vyšší.
Škody na lidských životech jsou vždy samozřejmě nejbolestivější. Snad budou alespoň letos minimální. Čísla o majetkových škodách budou působit drasticky i letos – ale částečně je to způsobeno právě změnou hodnoty koruny, ve které škody měříme. Proto vznikla tato pomůcka, abychom srovnávali pokud možno srovnatelné. Doufejme proto, že i kdyby celkový účet v miliardách byl vyšší, reálně půjde o nižší škody než v předchozích letech.
=====
Datarun je již více než rok existující platforma, jejímž cílem je péče o lepší práci s daty v českém veřejném prostoru. Očišťování o inflaci je jen jednou z činností, kterou k tomuto cíli přispívá. Datarun také publikuje výsledky vlastních analytických studií na palčivá témata a produkuje řadu tématicky různých podcastů a newsletterů na datarun.cz.
Kontakt pro záležitosti této tiskové zprávy:
Petr Bartoň, autor podcastu SníDaně o nových číslech kolem nás
608 875 999