Územní plánování v ohrožení
12. ledna 2024
Další klíčová část digitalizace stavebního řízení se komplikuje. Tentokrát projekt, na který má ministerstvo finance a mělo i dostatek času. Jaký bude osud Národního geoportálu územního plánování NGÚP?
Již více než dva roky trvá Ministerstvu pro místní rozvoj, aby vybralo dodavatele Národního geoportálu územního plánování (NGÚP). Projekt za předpokládaných zhruba 300 milionů korun, který je další součástí problematického komplexního projektu Digitalizace stavebního řízení a územního plánování (DSŘÚP), přitom počítá s financováním z evropských dotací. S tím, jak se výběr, který přitom ještě zdaleka není u konce, natahuje, hrozí, že stejně jako u projektu digitalizace i zde může stát ve finále o evropské peníze z IROP přijít, protože nestihne systém včas realizovat. Zatímco ministerstvu trvá výběr dva roky, nyní samo tlačí dodavatele, který ještě ani není vybrán, aby stihl systém vytvořit o sedm měsíců rychleji, než bylo v původní plánu.
Co je to NGÚP?
Národní geoportál územního plánování má být nový informační systém, který bude sloužit jako úložiště dat v rámci digitalizovaných procesů územního plánování. Má umožnit přístup k veškerým výstupům územního plánování, což by přineslo mnohem lepší koordinaci práce úřadu a sdílení územních plánů včetně jejich návrhů. Geoportál má díky agendovému informačnímu systému umožnit i podání a zpracování připomínek a námitek k návrhům územně plánovací dokumentace elektronickou formou. Tak by se mohli občané a další zainteresované subjekty snáze k dokumentům vyjadřovat. Snížila by se byrokratická a administrativní zátěž a centralizovaly všechny výstupy z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování. Přispět má i k poskytování dat z platné územně plánovací dokumentace ve formě open dat.
Jediná nezrušená zakázka
Veřejná soutěž byla vypsána už v říjnu 2021 s předpokládanou cenou 273.225.300 Kč bez DPH. Jak už jsme u digitalizace stavebního řízení zvyklí, prakticky ve všech projektech, které Ministerstvo pro místní rozvoj mělo na starosti a řídilo je, i zde dochází k problémům a k zásadnímu zpoždění. A to i přesto, že tento projekt nebyl problematický z hlediska odvolávání účastníků či sporů mezi ministerstvem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jako tomu je u digitalizace stavebního řízení. Více o tom, co průběh výběru dodavatele na digitalizaci stavebního řízení brzdí, se dočtete například ve studiích společnosti Datarun zde: https://www.datarun.cz/studie-digitalizace-statu. Původně mělo u NGÚP dojít k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem do 31. 3. 2022 a systém měl být spuštěn do ostrého provozu 1. července 2023. Zadávací řízení ale stále není ukončeno. Z toho je zcela zřejmé, že zpoždění a problémy v projektu jdou plně za zadavatelem, tedy MMR.
V projektu se původně s různými průtahy počítalo, proto ministerstvo v zadávací dokumentaci upozorňovalo, že přesný časový rozvrh jako zadavatel není schopno vymezit. „Lze předpokládat, že fáze kvalifikační si vyžádá dobu 1 až 2 měsíců. Fáze soutěžního dialogu je nejhůře odhadnutelnou fází co do její délky. Zadavatel má za to, že fáze soutěžního dialogu si vyžádá dobu cca 3 až 4 měsíců. Délka nabídkové fáze bude záviset především na míře a kvalitě spolupráce ve fázi soutěžního dialogu. Zadavatel předpokládá nabídkovou fázi v délce 1 až 2 měsíce,“ stojí v původní zadávací dokumentaci. Současný stav je ale hrubě za hranicemi veškerých předpokládaných časových intervalů.
Průběh zadávacího řízení je rozdělen do tří částí. V rámci první kvalifikační fáze podávali potenciální dodavatelé žádosti o účast, a to do 5. ledna 2022, kdy bylo podáno 6 žádostí o účast. Kvalifikační fáze soutěžního dialogu byla ukončena až po roce a půl, tj. 21. června 2023, kdy byla odeslána výzva třem vybraným uchazečům, kteří splnili kvalifikační požadavky a získali nejvíce bodů. Tito uchazeči byli vyzváni k účasti na druhé fázi, a to na samotném soutěžním dialogu. Takováto časová prodleva mezi termínem pro podáním žádostí o účast a výběrem dodavatelů je zcela nestandardní a neobvyklá a mnohonásobně překračuje původně předpokládaný termín. Na konci června 2023 proběhla úvodní schůzka vybraných uchazečů s MMR a v rámci dialogu měli tři vybraní uchazeči termín na odevzdání konceptu do 27. července 2023. Po nedávném skončení fáze soutěžního dialogu dojde k třetí fázi, a to k podání a vyhodnocování nabídek a k následnému podpisu smluv o realizaci.
Podle ministerstvem aktualizovaných informací v dialogu bylo předpokládané datum pro uzavření smlouvy v říjnu 2023, vývojová fáze pak měla probíhat do května 2024 a pilotní provoz do června 2024, aby byl systém uveden do ostrého provozu do 30. 6. 2024.
NGÚP je přitom součástí stavebního zákona, který má nabýt účinnosti od 1. 7. 2024 a pro vyhrazené stavby, kterými se rozumí dopravní a průmyslové stavby uvedené v příloze č. 3 nového stavebního zákona, platí už od 1. 1. 2024.
Dialog se třemi vybranými uchazeči byl počátkem ledna 2024 ukončen a podle dostupných informací je nyní termín pro podání nabídek stanoven na 29. ledna 2024. Aktuálně předpokládá ministerstvo pro místní rozvoj, že smlouvu s vítězným uchazečem uzavře v květnu 2024. Zároveň zadavatel předpokládá, že vývojová fáze systému bude ukončena do listopadu 2024 a pilotní provoz do prosince 2024. Kdy dojde reálně k zahájení ostrého provozu, to je otázkou, ale zadavatel předpokládá, že se tak stane v lednu příštího roku. V tomto odhadu není počítáno s potenciálním zpožděním z důvodu žádostí o vysvětlení, námitek, odvolání apod. Bez jakékoliv spekulace je termín leden 2024 více než ambiciózní a dá se předpokládat, že se s velkou pravděpodobností opět nestihne.
Jestliže v původní zadávací dokumentaci byl pro dodavatele čas na vytvoření systému 15 měsíců, nyní ministerstvo chce, aby stihl systém vytvořit a otestovat během 8 měsíců. Jde až o paradoxní situaci, když samo ministerstvo není schopno provést soutěžní dialog a vybrat dodavatele po dobu více než dvou let, když veřejná zakázka na dodávku NGÚP byla zahájena už v říjnu 2021.
Vzhledem k tomu, že zvolilo cestu výběru dodavatele formou soutěžního dialogu, měl by být kladen důraz na kvalitu řešení. Hlavní hodnotící kritérium je přitom cena, která má váhu 70 %. „Kvalita návrhu realizace funkcionalit sběru připomínek“ potom představuje váhu pouze 30 %, což bylo ze strany uchazečů pro takto složitou veřejnou zakázku zpochybněno. Kritérium ceny je pochopitelné, ovšem potom je zarážející, jak MMR, které má být garantem správného zadávání veřejných zakázek, postupuje a řeší podmínky u jiných zakázek. Například při výběrovém řízení „Právní podpora MMR v oblasti poskytování dotací“ (https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00004014) představovalo kritérium nabídkové ceny za hodinu poskytování právních služeb váhu pouze 20 % a další kritérium „zkušenosti členů realizačního týmu“ pak 80 %. V kontrastu je pak projekt NGÚP, který je složitější co do předmětu a celkové ceny dodávky, a z tohoto důvodu je také řešen dialogem, avšak na kvalitu jako hodnotící kritérium je kladen důraz pouze z třiceti procent.
Dalším paradoxem je, že přestože mělo ministerstvo až dva roky na provedení soutěžního dialogu, tj. vypracování, úpravu a finalizaci zadávací dokumentace včetně technické specifikace a souvisejících smluv, samo stanovuje dobu na připomínky k dokumentaci pro uchazeče v řádu dní. Tak krátká doba se může odrazit na kvalitě, a to nejen dokumentace, ale i celého projektu. Podle dostupných informací už byly podány dvě formální stížnosti na postup a průběh soutěžního dialogu a je možné, že ze strany uchazečů budou zaslány další dotazy nebo výhrady. Také není vyloučeno, že některý z uchazečů podá námitky vůči zadávacím podmínkám. V takovém případě je možné, že celou věc nakonec bude opět posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v listopadu minulého roku kvůli nezákonně stanoveným zadávacím podmínkám zrušil veřejnou zakázku na digitalizaci stavebního řízení.
Největším otazníkem ale mohou být finance. Pokud u digitalizace stavebního řízení nakonec Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec vzdalo snahu získat evropské finance z IROP 2014 – 2020, se kterými se řadu let počítalo, podobně to může dopadnout s NGÚP, kdy realizace projektu byla původně stanovena do 30. 6. 2023. Už jak plyne z dosavadního protahování samotného výběru dodavatele, je konečný termín uvedení do ostrého provozu, i po změně na listopad/prosinec 2024, nereálný. Je proto otázka, co bude MMR dělat pro to, aby peníze buď stihlo vyčerpat, nebo z čeho nakonec NGÚP uhradí.
Dočkáme se někdy digitálního stavebního řízení?
Zdá se, že projekt NGÚP může být stejně jako další projekty digitalizace stavebního řízení (Evidence elektronických dokumentací, Evidence stavebních postupů a Integrační platforma a portál stavebníka) odsouzen k nezdaru. Což z pohledu občana a firem ještě více zbrzdí již nyní zdlouhavý proces stavebního řízení a územního plánování.