Tiskové zprávy
26. září 2024
Tisková zpráva 26. 9. 2024
Vláda navýšila rozpočtový schodek o 30 miliard. Kolik z toho skutečně připadá na povodně?
Z vládou schváleného navýšení schodku letošního rozpočtu „kvůli povodni“ lze povodni přisoudit jen 80 %, 40 % nebo 10 %. Podle predikce, jak by letos skončil rozpočet bez povodně. Schodek by podle všeho bylo třeba navýšit i bez povodně.
Vláda ve středu 25. září odhlasovala návrh novely Zákona o státním rozpočtu (na aktuální rok) a navýšila v něm rozpočtový schodek o 30 miliard korun. Je to šestá novelizace aktuálního zákona o rozpočtu v dějinách ČR. Všechny se přitom odehrály v době od covidové pandemie. Loňský rozpočet tak zůstane jediným nenovelizovaným z této éry.
Oficiálním zdůvodněním je povodeň a potřeba pokrýt 30 miliard škod již z letošního rozpočtu.
Vývoj státního rozpočtu v letošním roce však napovídá, že i bez povodní by byl na konci roku překročen plánovaný schodek. Tím pádem s největší pravděpodobností není pravda, že celých 30 extra miliard je „na povodňové škody“. Část je i na sanaci bezpovodňového rozpočtu. Jak velká ta část je, záleží na vývoji do konce roku.
Následující text podle různých scénářů analyzuje, kolik z navýšení schodku je skutečně „kvůli povodni“ a kolik je „kvůli samotnému nepříznivému vývoji rozpočtu“.
Dobrým vodítkem odhadu, jak by mohl letos schodek dopadnout i bez povodní, nám může být loňský vývoj schodku v průběhu roku. Graf tří rozpočtů současné vlády jasně ukazuje, že letošní schodky (červeně) se vyvíjejí velmi podobně těm loňským (oranžově). Naproti tomu předloňské schodky (modře) se vyvíjely zásadně jinak.
Pro odhad vývoje schodku “bez povodňových škod” do konce roku můžeme uvažovat tři scénáře:
_________________________________________________________________________________________________________
1) Letošní schodek by byl oproti loňskému roku nižší stejnou měrou, jakou byl v průměru doposud. (Tento scénář je poněkud optimistický, neboť vidíme, že v jarních měsících letošního roku byl schodek výrazněji lepší než loni než na začátku roku a nyní. Průměrné zlepšení je tak vyšší než aktuální.)
- Průměrně byl do srpna letošní schodek o 30,6 mld. nižší než loni.
- To by na konci roku znamenalo letošní schodek ve výši 258 mld., tedy o 6 mld. vyšší než plánovaný (252 mld.).
- To by znamenalo, že pouze 80 % navýšení schodku je „kvůli povodním“. 20 % navýšení by bylo potřeba i bez povodní.
2) Letošní schodek by byl oproti loňskému nižší aktuálním rozdílem (ze srpna).
- V současnosti je letošní schodek o 18,8 mld. nižší než loňský.
- To by na konci roku znamenalo letošní schodek ve výši 270 mld., tedy o 18 mld. vyšší než plánovaný (252 mld.).
- To by znamenalo, že pouze 40 % navýšení schodku je „kvůli povodním“. 60 % navýšení by bylo potřeba i bez povodní.
3) Na grafu vidíme, že se rozdíl mezi letoškem a loňskem postupně zmenšuje. Letošek začíná stále více vypadat jako loňský rok. V tomto scénáři proto prodloužíme tento trend a budeme předpokládat, že rozdíl mezi oběma roky se bude snižovat dosavadním trendem. (Toto můžeme považovat za relativně pesimistický scénář.)
- Na konci roku by byl současný schodek zhruba o 9 mld. nižší než loni.
- To by na konci roku znamenalo letošní schodek ve výši 279 mld., o 27 mld. vyšší než plánovaný (252 mld.).
- To by znamenalo, že pouze 10 % navýšení schodku je „kvůli povodním“. 90 % navýšení by bylo potřeba i bez povodní.
Samozřejmě platí, že „všechny predikce jsou složité, zvláště ty o budoucnosti“ (Niels Bohr). Mohlo by se bývalo stát, že by se ve zbývajících 4 měsících do konce roku namísto povodně stalo něco neočekávaného naopak v pozitivním smyslu a schodek státního rozpočtu by se podařilo splnit tak, jak bylo naplánováno. Dosavadní data tomu však příliš nenasvědčují.
Pravdu se již nikdy nedozvíme. Jsme ve světě, ve kterém se povodeň stala.
Ale jen s malou pravděpodobností je pravda, že veškeré dnešní navýšení schodku je „kvůli povodni“.
_________________________________________________________________________________________________________
Poznámky pod čarou:
1) Rozpočty 2020 a 2022 měly po dvou novelách a rozpočet 2021 jednu. 2) O dalších 10 miliard „na povodňové škody“ má být navýšen schodek rozpočtu příštího roku. K tomu jsou indicie, že z EU přijde dalších 50 miliard „na povodňové škody“. Celkové škody pro stát nebyly ještě ani zdaleka vyčísleny. Poslední odhad pojišťoven (z 24. 9.) hovoří o pojištěných škodách zhruba 20 miliard.
2) O dalších 10 miliard „na povodňové škody“ má být navýšen schodek rozpočtu příštího roku. K tomu jsou indicie, že z EU přijde dalších 50 miliard „na povodňové škody“. Celkové škody pro stát nebyly ještě ani zdaleka vyčísleny. Poslední odhad pojišťoven (z 24. 9.) hovoří o pojištěných škodách zhruba 20 miliard.
3) Hlavní příčinou horšího plnění letošního rozpočtu může být fakt, že rozpočet byl postaven na očekávaní (z VIII/2023) hospodářského růstu ekonomiky na rok 2024 o 2,4 %. Skutečný letošní růst má být (dle VIII/2024) jen 1,1 %. Ale dalších možných příčin je samozřejmě spousta.
4) Schodek je vždy jen rozdílem mezi průběhem příjmů a výdajů. Ale letošní rozpočet nepřinesl proti loňsku žádné zásadní změny co do časování obou v průběhu roku. Průběh schodku je tak srovnatelný.
5) Obecně můžeme říci, že průběh letošní a loňské křivky je velmi podobný tvaru křivek před covidem (jen jsou hodnoty o řád výše). Naopak s vývojem schodků v letech 2020-2022 se letošní průběh nedá srovnávat, tam křivky padaly dolů v průběhu celého roku (jako v modře zobrazeném roce 2022).
_________________________________________________________________________________________________________
Kontakt:
Petr Bartoň, autor podcastu SníDaně o nových číslech kolem nás
608 875 999
Datarun je již více než rok existující platforma, jejímž cílem je péče o lepší práci s daty v českém veřejném prostoru. Datarun také publikuje výsledky vlastních analytických studií na palčivá témata a produkuje řadu tematicky různých podcastů a newsletterů na datarun.cz.