Veřejnoprávní média- inspirace změnou

V Česku se debata o veřejnoprávních médiích na začátku roku 2024 stále omezuje hlavně na výši poplatků, kterými jejich provoz financujeme, případně na způsob obsazování mediálních rad. V řadě evropských zemí je přitom diskuse vedena komplexně. Stejně komplexní jsou velmi často i změny ve způsobu fungování veřejnoprávních médií, v definici, jakou mají plnit roli, a v tom, jakou pozici ve společnosti zastávají. A hlavně: Zadání, která tato média nově dostávají, se často významně liší od těch, jaká dostávala veřejnoprávní média v minulosti. Abychom přispěli k diskusi v Česku, rozhodli jsme se ve společnosti Datarun vypracovat studii “Veřejnoprávní média - inspirace změnou”, ve které se podrobně zabýváme postavením a rolí veřejnoprávních médií v devíti evropských zemích. Pokud bychom diskusi nyní vedenou napříč Evropou chtěli přeložit do našich reálií, daly by se otázky položit takto: Má Česká televize vyrábět pořady typu StarDance, detektivku Případy 1. oddělení, nebo má zčásti rezignovat na výši sledovanosti a soustředit se spíš na výchovu? Není narušením konkurenčního prostředí, když Český rozhlas provozuje webový zpravodajský portál irozhlas.cz a vrhl se do výroby podcastů, které distribuuje na podcastových platformách? Má se poplatek za Českou televizi a rozhlas stát daní a jejich provoz platit ze státního rozpočtu? Má Česká televize podnikat a prodávat reklamu, nebo se má vzdát těch 800 milionů korun, které tím ročně získá? Na tyto otázky neexistuje jedna správná odpověď, kterou bychom z jednotlivých zemí dostali. Každá ze zemí, kterými jsme se zabývali, k nim přistoupila odlišným způsobem. Ve studii jsme se zaměřili na poslední vývoj kolem veřejnoprávních médií ve Velké Británii, Francii, Finsku, Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Německu, Polsku a na Slovensku. Země jsme pro studii úmyslně zvolili odlišné, a to geograficky, historicky i kulturně, proto, abychom získali co nejširší obraz o změnách, ke kterým dochází v rámci Evropské unie (a ve Velké Británii). Cesty, kterými se při úpravě role veřejnoprávních médií tyto země vydaly, jsou rozdílné. V rámci naší studie jsme identifikovali pět klíčových otázek, na které se v jednotlivých státech snažili odpovědět a které zároveň definují oblasti, ve kterých nejčastěji dochází ke změnám oproti zavedeným zvyklostem.