Vysoké napětí

Speciální vydání podcastu Vysoké napětí shrnuje pohled pětice důležitých osobností oboru na jeho současnou kondici. Jak nás ovlivní výsledek amerických voleb, ať už dopadnou jakkoli? Co dělají s energetickým trhem regulace? Jaká je budoucnost plynu, třeba i toho ruského? S Michalem Půrem diskutovali „evropský šerpa“ Tomáš Pojar, ekonom Lubomír Lízal, expertka na plyn Lenka Kovačovská, expert na akumulaci Jan Fousek a europoslanec Alexandr Vondra.

Kdyby byl exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na místě managementu ČEZ, pod financování nových jaderných bloků se nepodepíše, řekl v podcastu Vysoké napětí. ČEZ na to podle něho není kapitálově vybaven. Kdyby se vrátil do ministerského křesla, zrovna tak by se nedokázal podepsat pod definitivní ukončení těžby uhlí v situaci, kdy není jasná adekvátní náhrada. O plynu jako náhradě prý všichni akorát mluví. Připouští, že předchozí vláda hnutí ANO nenašla odvahu k zestátnění ČEZ, příležitost podle něho propásl i kabinet Petra Fialy. Téma restrukturalizace ČEZ nechal vyhnít a odpovědnost přehodil na příští vládu, řekl Havlíček, který byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Do další epizody Vysokého napětí si Michal Půr pozval, jak sám říká, svého nejoblíbenějšího ekonoma, srostlého s Datarunem – Petra Bartoně. Řeč byla o tématu, které s energetikou úzce souvisí, a to jsou vysoké ceny energií. Nejen pro domácnosti, ale hlavně pro český průmysl, který je vystavěn jako energeticky velmi náročný. Proč to tak je a proč by se Česko mělo přeorientovat na jiné formy výroby? Jak se do cen plynu promítají transportní náklady a nedostatek kapacity terminálů? A kdo zaplatí touhu po zelenější energii a proč je to pro Evropu otázka přežití? V dnešní epizodě Vysokého napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Hostem dalšího dílu podcastu Vysoké napětí byl prof. František Hrdlička. Energetik a akademik, člen řady odborných grémií, mimo jiné Grantové agentury ČR, Mezinárodní agentury pro energii nebo vládní Uhelné komise. Česko podle Hrdličky propáslo historická doporučení, že smysl dává rozvoj jaderné energetiky. Varuje před přehnaným optimismem směrem k přechodu od uhlí k plynu, a to nejen kvůli nedostatečnému rozvoji plynových elektráren, ale i kvůli budoucímu zvýšení ceny povolenek. František Hrdlička byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Sdílení energie rozhodně patří mezi služby, které zde mají být a posouvají energetiku do 21. století, říká v podcastu Vysoké napětí místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný. Zatím ve formě okamžité spotřeby, ale i tato nabídka se podle něho bude rozšiřovat a časem může umožnit i odloženou spotřebu nebo třeba využití elektromobilů jako akumulátoru. Varuje ale i před úskalími komunitní energetiky, kdy vyrobenou energii poskytuje třetí strana a dodatečné náklady převýší původně levnou cenu. Jan Zápotočný byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

„Z nějakých důvodů“ jsme se odřízli od nejlacinějších zdrojů plynu, říká člen spolku Realistická energetika a ekologie Stanislav Mikeska. Importní kapacita plynovodu z Německa, kterým do Česka proudí norský plyn, je podle něho dostatečná pro současnou spotřebu. Už ale dostatečná není, pokud by měl plyn nahradit uhlí. Kritizuje, že Česká republika nemá dlouhodobý plán, chybí mu například státní nákupčí, který by mohl uzavírat dlouhodobé kontrakty. Stanislav Mikeska byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Na mapě bodů zájmu české energetiky jsou středočeské Kněžice jako obec, která je už dvě desítky let soběstačná. Elektřinu i teplo vyrábí bioplynová stanice, je zde i šest kilometrů potrubí vlastní distribuční sítě. Původní čtyřicetimilionový úvěr už se obci vrátil, přesně podle propočtů po patnácti letech. Starosta Milan Kazda říká, že obec peníze opět investovala do posilovací kotelny. „V podstatě to je nekonečný příběh,“ směje se v podcastu Vysoké napětí, kde byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Nahradí v budoucnu baterie přečerpávací vodní elektrárny? Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek tvrdí, že voda zůstane jako základní zdroj, i když je jako technologie dražší na výstavbu a náročná na povolovací procesy. Dodává ovšem, že potřebujeme jakoukoli akumulaci, neboť ve srovnání s okolními zeměmi zaostáváme. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody různých technologií akumulace energie? A jak se v Česku mění legislativa? Jan Fousek byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín je přesvědčen, že se blíží doba, kdy bude v Česku čerpadlo na čtyřech z pěti domů. V podcastu Vysoké napětí vysvětluje, že pokud myslíme snahy o dekarbonizaci vážně a vydrží i po nedávných evropských volbách, musíme se zaměřit právě na vytápění budov jako segment, který se na emisích podílí velmi výrazně. A tepelná čerpadla vidí jako logickou alternativu kotlů. Jaké jsou současné trendy v instalaci tepelných čerpadel a jak jejich provoz ovlivňuje spotřebu elektřiny a energetickou síť? Radek Červín byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Jaké jsou hlavní překážky pro rozvoj větrné energie v Česku? Jednatelka společnosti WEB Větrná energie Micheala Lužová to přibližuje na srovnání se sousedním Rakouskem. „V Rakousku je přístup takový - pojďme hledat cesty, jak to udělat. U nás - pojďme hledat cesty, jak to neudělat,“ popisuje v podcastu Vysoké napětí. Jaké jsou z pohledu developera výhody a nevýhody větrné energie? A jaké její místo v energetickém mixu? S Michaelou Lužovou hovořili Vladimír Piskáček a Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Opravit Green Deal lze, ale bude to vyžadovat hodně velké úsilí, říká v podcastu Vysoké napětí europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). Zároveň varuje před definováním dekarbonizačních cílů pro rok 2040, aniž bychom znali skutečné dopady plánů na rok 2030 - a takové snahy označuje za zhůvěřilost. O revizi ETS2, známé jako „povolenky pro domácnosti“, říká, že je třeba počkat na složení nové Evropské komise a pak ji „kopat, kopat, kopat do zadku, aby dělala to, co má dělat“. Na evropské úrovni připouští renesanci jádra, protože Evropa podle něho nemá alternativu pro relativně rychlou dekarbonizaci. S Ondřejem Krutílkem hovořil Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Boom solární energie, viditelný na střechách po celé zemi? Ano, ale jen v českém kontextu, říká v podcastu Vysoké napětí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Dodává, že jsme stále daleko za zbytkem Evropy. Růst solárních instalací pouze přes malé střešní elektrárny není udržitelný, brzy narazí na svůj strop a budeme potřebovat velké solární a větrné parky. O postavení solární energie v energetickém mixu s Janem Krčmářem hovořili Vladimír Piskáček a Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Ekonom a bývalý centrální bankéř Lubomír Lízal si kdysi zvolil studium elektro, aby se nepohyboval v oboru podléhající ideologii. Dnes říká, že je paradoxně energetika ideologií zatížena, zatímco ekonomie se jí dokázala zbavit. „Trh je bez přívlastků. Čili v okamžiku, kdy já tam začínám říkat, co se má dělat a jak se to má dělat, tak už to není trh, ale už je to manifestovaná politika,“ říká v podcastu Vysoké napětí na adresu dotací a regulací. V čem vidí vlivy ideologie na trh s energiemi? A proč je podle něho levná elektřina důležitá pro ekonomický růst? Lubomír Lízal byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Luděk Niedermayer (TOP 09) znovu obhájil mandát europoslance a ve Štrasburku bude zasedat již třetí pětileté období. Tvrdí, že hlavními tématy pro Evropský parlament v této době budou bezpečnost a konkurenceschopnost. „Globalizace se brzdí a my jako Evropa jsme poslední silný zastánce férového vzájemně výhodného obchodu,“ říká v podcastu Vysoké napětí. Je přesvědčen, že západní země umějí postavit bezpečné jaderné elektrárny, je ovšem nervózní z malého nadšení řešit ukládání jaderného odpadu. Luděk Niedermayer byl hostem Vladimíra Piskáčka. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Dlouholetá šéfka Českého plynárenského svazu, dnes energetická konzultantka Lenka Kovačovská se nedomnívá, že by Česko výrazně směřovalo do „doby plynové“. Západní Evropa podle ní pomalu odchází směrem k elektřině z obnovitelných zdrojů, v Česku se objem využitého plynu sice zvýší, ale zhruba na čísla z doby před pandemií covidu. Jaké projekty v oblasti plynových elektráren se plánují v České republice do roku 2028? Bude po ukončení války na Ukrajině možné znovu výrazně počítat s ruským plynem? A jak jsme na tom s přechodem na zelený vodík? S Lenkou Kovačovskou hovořil v podcastu Vysoké napětí Michal Půr. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Ekonomika energetiky – možnost podívat se na obor trochu jinýma očima. Hostem dnešní epizody Vysokého napětí je Michal Šváb z konzultační společnosti ENACO, který varuje před přehnaným spoléháním na dovoz surovin, výrobků nebo právě energií. Tržní prostředí v energetice je podle něho deformováno regulacemi, ale také rychle se měnícími pravidly, která často nestíhají sledovat ani sami konzultanti a další hráči na trhu s energiemi. Michal Šváb byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Jaderný fyzik a popularizátor využití jaderné energie Vladimír Wagner zdůrazňuje, že bez jaderné energetiky nebude možné dosáhnout plánovaného nízkoemisního mixu, protože Evropa nemá dostatek obnovitelných zdrojů, jako jsou geotermální energie nebo vodní zdroje. Zároveň je skeptický k možnosti transferů energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na velké vzdálenosti, mimo jiné z důvodů technických, ekonomických i kvůli citlivosti na různé katastrofy. Vladimír Wagner byl dalším hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Otázky energetické bezpečnosti jsou v dnešní Evropské unii brány vážněji než před několika málo lety, domnívá se poradce premiéra a tzv. evropský šerpa, tedy vyjednavač unijní agendy Tomáš Pojar. V podcastu Vysoké napětí ale dodává, že je stále ovlivňována ideologií a naivními představami. „Snaha o nesmyslné konání nebo strašně drahé konání s ohledem na spasení planety, tak tam si myslím, že ještě musíme trošku vystřízlivět,“ říká. Jak vidí postupující opatrný příklon k jádru i u zemí, které ho dosud odmítaly? A proč nemá v energetických otázkách obavu z případného návratu prezidenta Donalda Trumpa? I o tom mluvil v rozhovoru s Michalem Půrem. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Europoslanec Alexandr Vondra dosáhl pro nadcházející volební období na funkci koordinátora konzervativců a reformistů ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. V praxi to znamená významný post, ze kterého bude moci spolurozhodovat o agendě, která se ve výboru objeví. Vondra předem slibuje, že to někteří kandidáti na komisaře nemusí mít při tzv. grilování jednoduché. „Nechceme moc nového Timmermanse,“ říká v podcastu Vysoké napětí. Rozhodnutí vlády svěřit dostavbu jaderných bloků korejské společnosti přivítal, i když přiznává, že z geopolitického hlediska přál o něco víc Francouzům. Alexandr Vondra byl hostem Michala Půra. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Česká skupina Solek instaluje a spravuje solární elektrárny v Chile, Kolumbii, na Kypru, v Rumunsku nebo v Řecku. Její zakladatel a šéf Zdeněk Sobotka konstatuje, že jsme si v Česku vybudovali k obnovitelným zdrojům nechuť a odpor. O tom, jaké jsou rozdíly v přístupu státu k podnikání v zahraničí a u nás, o roli obnovitelných zdrojů v energetickém mixu nebo o tom, jaké chyby dělá v energetice současná Evropa, mluvil v podcastu Vysoké napětí. Zdeněk Sobotka byl hostem Vladimíra Piskáčka. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Evropa v globálním světě ztrácí, varuje bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek. Podle něho ztrácíme schopnost soutěžit inovacích, ve výzkumu, ztrácíme potenciál a tempo. Smělé a ambiciózní plány obsažené v Green Dealu jsou podle něho v kontextu dneška směšné a Česko se v tomto směru chová jako „poturčenec, který je horší Turka“. „Zjednodušeně bych řekl: Huntington porazil Fukuyamu. Ti, co to četli, rozumí,“ říká k nadcházejícímu střetu civilizací, jehož důsledky, jako jsou sociální tenze a války, už vidíme. Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí najdete i na podcastových platformách a YouTube kanále Datarun.

Jiří Plešek patří do „vědecké“ a „jaderné“ části našeho seriálu. Působí v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, zaměřuje se mimo jiné na výpočtovou mechaniku a její aplikace. A právě ony aplikace se týkají výstavby jaderných elektráren, počítal únosnost materiálů pro Temelín, Mochovce nebo Jaslovské Bohunice. Jiří Plešek byl hostem Michala Půra v podcastu Vysoké napětí. Podcast Vysoké napětí můžete sledovat i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Jan Horáček a Václav Sedmidubský jsou vědci. Konkrétně fyzici. Mgr. Jan Horáček, dr. és sc. DSc se věnuje výzkumu termojaderné fúze a Václav Sedmidubský je jeho student z FJFI ČVUT. Společně vytvořili aplikaci, která každému a zdarma umožňuje na základě křivky spotřeby elektřiny a výroby v různých budoucích variantách vidět, co to udělá s českou energetickou soustavou. Dvojice fyziků byla hosty Vladimíra Piskáčka v podcastu Vysoké napětí. Energetický podcast Vysoké napětí sleduj i na podcastových platformách, nebo YouTube kanále Datarun

Riziko fyzického útoku na infrastrukturu ze strany Ruska dneska vnímáme jako největší ohrožení energetické bezpečnosti, říká v podcastu Vysoké napětí zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška. Celá myšlenka nahrazení fosilních paliv, hlavně ropy a zemního plynu, podle něho vychází z toho, že Evropa tyto suroviny v podstatě nemá. Zároveň se ale už teď Evropané ptají, zda to, co chceme udělat, pomáhá také někomu u nás v Evropě, a nejenom firmám kdesi mimo ni. „Poměrně úzká skupina lidí, kteří byli možná v něčem docela fanatičtí, si vysnila nějakou představu velmi striktního, velmi asketického údělu, který je pro většinu Evropanů naprosto nepřijatelný,“ říká. Václav Bartuška byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra.

Podcast Vysoké napětí je zpět. Datarun maličko upravil jeho koncept. Čekají vás nejzákladnější odpovědi na otázky, které se vznáší nad českou a nejen českou energetikou. V následujících týdnech na ně bude odpovídat 40 expertů a na konci celé série vznikne publikace, které pracovně říkáme „Bílá kniha české energetiky“. Prvním hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Půra byl Martin Pacovský, investiční manažer skupiny Arete a bývalý šéf Pražské plynárenské. 40 expertů, 10 témat, JEDNO VYSOKÉ NAPĚTÍ. Každý čtvrtek na YouTube kanále Datarun, podcastových platformách, nebo webu Datarun.cz

V energetice jsme došli na okraj propasti a nyní musí být definitivně stanoven jasný řád a rozvrh odchodu uhelných elektráren. V podcastu Vysoké napětí to řekl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Debata o dostavbě jaderných bloků se týká horizontu možná dvaceti nebo třiceti let, Česko ale v tuto chvíli neví, jak pokryje spotřebu v blízkém období pěti let. V této době je podle něho v energetice třeba direktivních, a v uvozovkách až totalitních rozhodnutí.

Česko není vůbec připravené na odklon od uhelných zdrojů energie. Zoufale chybí plynová infrastruktura, která by v první fázi měla hnědouhelné elektrárny nahradit. Teprve potom přijde na řadu rozšíření jaderných elektráren, jejich dostavba potrvá desítky let, varuje v podcastu Vysoké napětí expert a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr. U přípravy odklonu od uhlí podle něj zaspaly předchozí vlády, ta současná musí přijít s rázným řešením.

Výbuch emocí a protestů způsobilo oznámení ERÚ o zvýšení regulované části cen elektřiny o víc než 70 procent. Přechod na zelenou elektřinu není virtuální realita a co se týče cen, je to teprve začátek. Navíc, částka, kterou budeme platit, je jen částí problému. Tou menší. Pro kontext jsme do prvního dílu Vysokého napětí pozvali Michala Šnobra. A hlavní téma? Green deal od základů změní naši společnost. Jsme na to připraveni. A co to pro nás vlastně znamená?

Většina Čechů, konkrétně 85 %, si myslí, že by stát měl investovat do výstavby nových elektráren, aby zůstal energeticky soběstačnou zemí. Podobně 86 % obyvatel odmítá, aby se země stala jakkoli závislou na dovozu elektřiny. V podcastu Vysoké napětí se specialistou pro finanční trh agentury IPSOS Michalem Strakou zazněla i další čísla z rozsáhlého průzkumu pro Datarun: Skoro tři čtvrtiny lidí mají za to, že by ČR měla investovat do stavby obnovitelných zdrojů energie. Tato vůle ale dostává trhlinu, když jde o to, kdo by měl takové náklady platit. Vyšší ceny energií kvůli podpoře obnovitelných zdrojů je ochotno platit jen 17 % Čechů.

Hostem nového dílu Vysokého napětí je Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Plyn zažil v posledních letech pozoruhodný posun. Nejprve na něj do velké míry sázel celý Green Deal, po ruské agresi na Ukrajině ale Evropa začala hledat alternativní zdroje. Po změně unijní taxonomie se chvíli sázelo na vodík, nyní se ale zdá, že nakonec znovu skončíme u plynu. Podle Kotrby se v Evropě již nikdy nebude tolerovat taková míra závislosti na jediném zdroji energie, jako se to stalo v případě ruského plynu. Němci podle něj byli v otázce Nord Streamu naivní. Česko loňskou rizikovou zimu, kdy se přítok levného plynu do země zastavil, zvládlo. Jak ale zvládne budoucnost?

Ve společnosti ČEZ řídil legendární zahraniční expanzi, do které firma coby miláček soukromých investorů dala v první dekádě 21. století přes tři miliardy eur a rozkročila se od Německa přes střední Evropu až po Balkán. Proč to nakonec nevyšlo? Dávalo by politicky smysl, aby ČEZ v současné době vlastnil energetiky v okolních zemích? Má naopak v současné situaci stát spíš ČEZ znárodnit? A hlavně – kam míří česká energetika? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu Vysoké napětí by Datarun investor a expert na energetiku Vladimír Schmalz.

Česko zatím vyrobí víc elektřiny, než kolik spotřebuje. Doba, kdy se to otočí, se ale s dekarbonizací rychle blíží. Podle průzkumu, který jsme u čtenářů, posluchačů a diváků Datarunu udělali, výrazná většina lidí chce, abychom byli soběstační i v budoucnu. Energetický expert a místopředseda ČEPS Svatopluk Vnouček však tvrdí, že to není potřeba. Z jeho pohledu by závislost Česka na dovozu elektřiny nemusela být až tak velký problém. „Na propojeném trhu soběstačnost není klíčová otázka. Já bych si vůbec cíl soběstačnosti nekladl. Důležité je mít pokrytá rizika provozu soustavy. Může být efektivní dovážet v okamžicích, kdy cena v zahraničí je nízká. Klást si cíl být soběstační ve výrobě nemusí být ekonomicky správné,” tvrdí Vnouček.